ECLI:CZ:US:2014:2.US.1180.14.1
sp. zn. II. ÚS 1180/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka a soudců Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) a Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky J. A., zastoupené Mgr. Terezou Konečnou, advokátkou AK se sídlem Újezd 46, 118 00 Praha 1 - Malá Strana, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. února 2014 č. j. 20 Co 595/2013-438, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníka řízení, nezletilého J. A., bez právního zastoupení, a J. A., zastoupeného JUDr. Jiřím Kašparem, advokátem AK se sídlem Palackého nám. 62, 572 01 Polička, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Vedlejšímu účastníkovi řízení, nezletilému J. A., se k zastupování v řízení před Ústavním soudem vedeném pod sp. zn. II. ÚS 1180/14 ustanovuje kolizním opatrovníkem JUDr. Zdeněk Kapitán, Ph.D., ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 28. března 2014, se stěžovatelka domáhala zrušení výroků pod body I. a IV. v záhlaví uvedeného rozhodnutí, a to pro porušení čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. února 2014 č. j. 20 Co 595/2013-438 byl změněn rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 23. srpna 2013 č. j. OP 46/2013-393 tak, že nezletilý J. A., se svěřuje do výchovy otce (výrok pod bodem I.). Ve výroku pod bodem II. rozsudku bylo rozhodnuto, že nad výchovou nezletilého se stanoví dohled. Ve výroku pod bodem III. rozsudku bylo rozhodnuto, že rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku o výživném zrušuje a v tomto rozsahu se věc vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení. Ve výroku pod bodem IV. rozsudku bylo rozhodnuto, že tím se mění rozsudek Okresního soudu ve Svitavách ze dne 16. května 2012 č. j. 0Nc 423/2011-94 ve výroku o výchově a výživě.
Nezletilý J. A. je proto vedlejším účastníkem v řízení o ústavní stížnosti podle ustanovení §76 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s §469 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a §892 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka.
Jak z výše uvedeného vyplývá, ústavní stížnost stěžovatelky se úzce dotýká konkrétních zájmů nezletilého, přičemž jeho zákonní zástupci jsou také účastníky řízení o ústavní stížnosti.
Vzhledem k tomu, že nelze vyloučit střet zájmů nezletilého se zájmy rodičů jako zákonných zástupců nezletilého, Ústavní soud ustanovil nezletilému kolizního opatrovníka, schopného účinně hájit jeho zájmy v řízení o ústavní stížnosti vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 1180/14, a to zejména prostřednictvím vyjádření k věci na základě výzvy Ústavního soudu a případně dalších nezbytných procesních úkonů. Ústavní soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. prosince 2014
Jiří Zemánek
předseda senátu