ECLI:CZ:US:2014:2.US.1194.14.1
sp. zn. II. ÚS 1194/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatele N. V. T., zastoupeného JUDr. Irenou Slavíkovou, advokátkou, se sídlem Wenzigova 5, Praha 2, proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Kladně č. j. 1 T 6/2014-33 ze dne 20. 1. 2014, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 28. 3. 2014, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného trestního příkazu, kterým mělo být porušeno jeho právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a právo používat mateřského jazyka dle čl. 37 odst. 4 Listiny a čl. 6 odst. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve spojení s čl. 90 Ústavy České republiky.
Porušení uvedených práv stěžovatel spatřuje v tom, že mu v souladu s ustanovením §28 odst. 2 tr. řádu nebyl zaslán překlad trestního příkazu, přičemž si není vědom, že by se tohoto práva vzdal. Je přesvědčen, že uvedené ustanovení, které taxativně uvádí rozhodnutí, jež je třeba cizinci přeložit, zahrnuje i trestní příkaz a možnost vzdát se práva na jeho překlad se týká pouze cizince, který ovládá český jazyk, což však není jeho případ.
Napadeným trestním příkazem byl stěžovatel uznán vinným přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1 trestního zákoníku a podle §274 odst. 1 trestního zákoníku za použití §314e odst. 2 trestního řádu byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, jehož výkon mu byl podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 trestního zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku. Dále mu byl podle §73 trestního zákoníku uložen trest zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu dvou roků. Jak vyplývá z obsahu spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. 1 T 6/2014, trestní příkaz byl stěžovateli doručen dne 27. 1. 2014 a nabyl právní moci dne 5. 2. 2014.
Dříve, než se Ústavní soud může zabývat věcným posouzením napadaného rozhodnutí, je vždy povinen zkoumat, zda jsou splněny formální předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Zmíněnými prostředky se ve smyslu §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu rozumí řádné opravné prostředky, dále - vyjma návrhu na obnovu řízení - mimořádné opravné prostředky (včetně takového, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení), a jiné procesní prostředky k ochraně práva, s jejichž uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je vyjádřením zásady subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne rovněž princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva, nastupujícím tehdy, když náprava před jinými orgány veřejné moci již není standardním postupem možná, tedy pokud byly vyčerpány všechny dostupné procesní prostředky obrany (mimo zákonem výslovně stanovené výjimky).
Pro posouzení přípustnosti projednávané ústavní stížnosti je rozhodující, že stěžovatel proti trestnímu příkazu neuplatnil řádný opravný prostředek, který měl na ochranu svých práv k dispozici, tj. nepodal proti němu odpor (viz ustanovení §314g odst. 1 tr. ř.), byť byl o jeho přípustnosti řádně poučen. Nevyužil tak všech procesních prostředků k ochraně svých práv a jeho ústavní stížnost je nutno posoudit jako nepřípustnou.
Na tom nemění nic ani tvrzení stěžovatele, že mu jako cizinci, který neovládá český jazyk, nebyl ve smyslu §28 odst. 2 tr. ř. zaslán překlad trestního příkazu, kterým bylo rozhodnuto o jeho vině a trestu. Nepořízení písemného překladu nemá vliv na zákonnost napadeného trestního příkazu, ale na jeho doručení, neboť trestní příkaz se v takovém případě považuje za doručený až doručením jeho písemného překladu (viz ustanovení §28 odst. 3 tr. ř.).
Nadto z obsahu vyžádaného spisu Okresního soudu v Kladně vyplývá, že stěžovatel v rámci výslechu na Policii České republiky, Obvodním oddělení Kladno-Kročehlavy, prováděném dne 26. 12. 2013 za účasti přibrané tlumočnice, po řádném poučení výslovně prohlásil, že nepožaduje písemný překlad rozhodnutí uvedených v ustanovení §28 odst. 2 tr. ř. (mezi něž patří i trestní příkaz). Pakliže až následně, téměř za měsíc po obdržení trestního příkazu požádal soud o jeho překlad, nevyhovění jeho žádosti nemůže vést k vydání stěžovatelem navrhovaného nálezu, tedy ke zrušení samotného trestního příkazu.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako nepřípustný návrh.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. dubna 2014
Jiří Zemánek, v. r.
soudce zpravodaj