ECLI:CZ:US:2014:2.US.135.12.1
sp. zn. II. ÚS 135/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Stanislava Balíka (soudce zpravodaje) a soudců Radovana Suchánka a Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti Josefa Maříka, zastoupeného JUDr. Boleslavem Pospíšilem, advokátem se sídlem Malinovského nám. 4, Brno, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Ads 147/2011-62 ze dne 31. října 2011 a rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 16 Ad 39/2010-31 ze dne 17. června 2011, spojené s návrhem na zrušení ustanovení §5 odst. 1 písm. c) zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního odboje za vznik o osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, v části textu "pokud celková doba pobytu v těchto zařízeních činila alespoň 12 měsíců", takto:
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 13. ledna 2012 se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva, a to právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a právo na rovnost účastníků řízení dle čl. 37 odst. 3 Listiny, ve spojení s čl. 90 Ústavy České republiky. Současně navrhl zrušit v záhlaví označenou část ustanovení §5 odst. 1 písm. c) zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního odboje za vznik o osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů (dále jen "zákon č. 357/2005 Sb.").
Z vrácené písemnosti adresované stěžovateli vyplynulo, že zásilka nemohla být doručena, neboť stěžovatel zemřel. Ústavní soud ověřil uvedenou informaci dotazem na Matričním úřadu Městského úřadu v Chebu. Ze zaslaného úmrtního listu zjistil, že stěžovatel zemřel dne 27. května 2013.
Podle ustanovení §63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, pokud citovaný zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení.
Jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda má řízení zastavit nebo přerušit, anebo zda v něm může pokračovat (srov. ustanovení §107 o. s. ř.). Ústavní soud proto zvažoval, zda zjištěná skutečnost, že stěžovatel po zahájení řízení o ústavní stížnosti zemřel, a tím ztratil způsobilost být účastníkem řízení, sama o sobě brání pokračování v řízení před Ústavním soudem, či zda lze v řízení pokračovat s jeho právním nástupcem.
Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání pokračovat v řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o něž v řízení jde, jsou vázány podle hmotného práva na osobu účastníka řízení a nepřechází na právní nástupce, dále tam, kde je určitá skutková podstata podle právního předpisu podmíněna existencí určitého účastníka, a tam, kde smrtí účastníka dochází podle hmotného práva k zániku právního vztahu nebo kde účastník řízení nemá žádného právního nástupce.
V předmětném řízení o ústavní stížnosti stěžovatel tvrdil, že orgány České správy sociálního zabezpečení rozhodující o jeho žádosti o přiznání zvláštního příspěvku k důchodu a soudy ve správním soudnictví porušily jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces, jakož i základní právo na rovnost účastníků řízení.
Z povahy těchto práv plyne, že se jedná o práva, která jsou vázána na osobu stěžovatele, a tudíž nepřecházejí na jeho právní nástupce, pokud tito existují (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2422/09 ze dne 26. července 2012, sp. zn. I. ÚS 2966/11 ze dne 15. listopadu 2012 a další, dostupná na http://nalus.usoud.cz).
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než řízení o ústavní stížnosti podle ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu s odkazem na ustanovení §107 odst. 5 o. s. ř. zastavit, neboť povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. dubna 2014
Stanislav Balík, v. r.
předseda senátu