ECLI:CZ:US:2014:2.US.140.14.1
sp. zn. II. ÚS 140/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci ústavní stížnosti spolku CENTRUM CONSULTANT FINANCE, IČ: 22827854, se sídlem Ostrava - Hulváky, Sokola Tůmy 1099/1, proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 10. 2013 č.j. 57 Co 844/2013-28 a proti rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 9. 2013 č. j. 59 C 38/2013-18, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel podanou ústavní stížností brojí proti shora označeným rozhodnutím obecných soudů a současně žádá o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení před Ústavním soudem.
Z evidence Ústavního soudu bylo ke dni rozhodnutí v této věci zjištěno, že stěžovatel podal k Ústavnímu soudu desítky obdobných podání. Z mnoha řízení vyplývá, že stěžovatel byl opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučen. Za uvedenou dobu byl tedy stěžovatel dostatečně informován o tom, že je nezbytné, aby ústavní stížnost byla sepsána advokátem a aby byla k podané ústavní stížnosti přiložena plná moc advokáta, který stěžovatele zastupuje.
Ačkoliv byl tedy stěžovatel již mnohokrát Ústavním soudem poučen o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost, je zjevné, že ani nyní projednávané podání základní formální náležitosti ústavní stížnosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, nesplňuje. Stěžovatel nebyl právně zastoupen dle §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; k návrhu nebyla přiložena plná moc pro zastupování a podání nesplňovalo ani další zákonem o Ústavním soudu požadované náležitosti (např. nebylo z něj zřejmé, jaká ústavně zaručená práva měla být porušena a čeho konkrétně se stěžovatel domáhá).
Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání. Vyvodit vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se vytčené vady odstranit nezdaří. Ústavní soud je však toho názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a dalších vadách dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení - pro konkrétní řízení - neefektivním a formalistickým. Navíc, jak zjistil Ústavní soud v jiném (ale obsahově shodném) řízení ve věci téhož stěžovatele, řízení o určení advokáta k poskytnutí právní služby dle ustanovení §18 zákona o advokacii (spočívající v zastoupení stěžovatele před Ústavním soudem), bylo Českou advokátní komorou zastaveno (č. j. 632/14 ze dne 19. 3. 2014), protože stěžovatel, ve lhůtě poskytnuté Českou advokátní komorou, ani nedoložil, která osoba je oprávněna za něj jednat, ani nepředložil originál plné moci opravňující k jeho zastupování.
Za dané situace lze tedy považovat za zcela neúčelné, aby soudce zpravodaj i v tomto řízení stěžovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání, neboť účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad podání podle ustanovení §41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem, a nikoliv obcházení zákonné lhůty pro podání ústavní stížnosti stanovené v ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.
Soudce zpravodaj, s ohledem na uvedené skutečnosti, shledal důvod pro přiměřenou aplikaci ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, a proto stěžovatelovo podání bez jednání odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. dubna 2014
Stanislav Balík, v. r.
soudce zpravodaj