ECLI:CZ:US:2014:2.US.1919.14.1
sp. zn. II. ÚS 1919/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatele Miloše Cacha, bez právního zastoupení, na neplatnost voleb do Evropského parlamentu konaných ve dnech 23. a 24. května 2014, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti, vycházející z ustanovení §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud prohlásil volby do Evropského parlamentu, které se na území České republiky konaly ve dnech 23. a 24. května 2014, za neplatné, a dále aby zrušil "Sdělení Státní volební komise ze dne 26. května 2014 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do Evropského parlamentu konaných na území České republiky ve dnech 23. a 24. května 2014". Tento návrh stěžovatel odůvodnil tvrzením, že došlo k porušení čl. 21 Listiny základních práv a svobod, neboť stěžovatel si "nemohl zvolit svého zástupce".
Stěžovatel ve své stížnosti uvádí, že ve smyslu ustanovení §44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu nesouhlasí s upuštěním od ústního jednání před Ústavním soudem.
Podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.
Ústavní stížnost je nepřípustná tehdy (srov. §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a to jak prostředky opravné, tak i jiné, s nimiž je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Ústavní soud zasahuje na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny tvrzený protiústavní stav napravit. Ústavní soud ve své konstantní judikatuře proto opakovaně uvádí, že nutnost vyčerpání všech účinných procesních prostředků je nezbytnou podmínkou řízení před Ústavním soudem (srov. např. usnesení ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. IV. ÚS 562/06).
Podle §56 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o volbách do Evropského parlamentu"), platí, že proti rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny, rozhodnutí o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině a proti rozhodnutí o registraci kandidátní listiny se může politická strana, politické hnutí nebo koalice, které podaly kandidátní listinu, a u škrtnutí kandidáta i tento kandidát do 2 dnů od doručení rozhodnutí domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu.
Podle ustanovení §57 zákona o volbách do Evropského parlamentu dále platí, že podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý volič zapsaný do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu nebo do výpisu z něj a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejichž kandidátní listina byla pro volby do Evropského parlamentu na území České republiky zaregistrována (dále jen "navrhovatel"). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. Podle odstavce druhého citovaného ustanovení pak návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta.
Ustanovení §58 odst. 1 zákona o volbách do Evropského parlamentu stanoví, že k řízení podle shora citovaných ustanovení §56 a §57 je příslušný Nejvyšší správní soud.
Ze spisového materiálu však nevyplývá, že by stěžovatel takový návrh Nejvyššímu správnímu soudu podal. Z uvedeného je zřejmé, že stěžovateli byly dány právní prostředky pro ochranu jeho práv, které byl povinen vyčerpat před podáním ústavní stížnosti, a proto je ústavní stížnost nepřípustná.
Ústavnímu soudu proto nezbylo než stěžovatelovu ústavní stížnost podle citovaného ustanovení §43 odst. 1 písm. e) ve spojení s ustanovením §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Za této procesní situace nepokládal Ústavní soud za nezbytné stěžovatele vyzvat k odstranění vady jeho podání, spočívající v absenci povinného zastoupení advokátem v daném řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. června 2014
Jaroslav Fenyk v. r.
soudce Ústavního soudu