ECLI:CZ:US:2014:2.US.357.14.1
sp. zn. II. ÚS 357/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o návrhu Dany Hadrabové, ve věci týkající se řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 13 EC 82/2009 a u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 54 Co 212/2011, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
1. Podáním ze dne 27. ledna 2014, které Ústavní soud obdržel dne 29. ledna 2014, stěžovatelka brojila proti rozhodnutím vydaným v rámci řízení o zaplacení částky 33.785 Kč s příslušenstvím vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 13 EC 82/2009.
2. Podání nesplňovalo náležitosti stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Navrhovatelka nebyla právně zastoupena dle §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, k návrhu nebyla přiložena plná moc pro zastupování a podání nesplňovalo ani další zákonem o Ústavním soudu požadované náležitosti (např. nebylo z něj zřejmé, jaká ústavně zaručená práva měla být porušena a čeho konkrétně se navrhovatelka domáhá).
3. Z několika předchozích řízení o návrzích, které navrhovatelka v minulosti podala, se podává, že tento postup, jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem, volí, ačkoli byla o této podmínce řízení a postupu k jejímu splnění opakovaně poučena (viz ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. III. ÚS 107/12, IV. ÚS 2292/13 a I. ÚS 2373/13).
4. Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady); vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se uvedený nedostatek odstranit nezdaří.
5. Ústavní soud je však toho názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.
6. V souladu s tradičním hodnocením nedostatku zastoupení stěžovatelky advokátem se tudíž Ústavní soud uchýlil i zde k přiměřenému použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a soudcem zpravodajem její návrh bez jednání odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. února 2014
Jiří Zemánek, v. r.
soudce zpravodaj