ECLI:CZ:US:2014:3.US.259.14.1
sp. zn. III. ÚS 259/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy a soudce zpravodaje Jana Filipa a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila o ústavní stížnosti stěžovatele M. V., zastoupeného Mgr. Lukášem Wimětalem, advokátem se sídlem v Brně, Údolní 8, proti postupu Ministerstva spravedlnosti, spočívajícím v odložení stěžovatelova podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona sdělením ze dne 19. listopadu 2013 č. j. 698/2013-OD-SPZ/8, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní soud obdržel dne 20. ledna 2014 návrh ve smyslu ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), kterým se stěžovatel domáhal konstatování protiústavnosti v záhlaví uvedeného postupu Ministerstva spravedlnosti, jímž dle jeho tvrzení došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), práva na ochranu osobní svobody ve smyslu čl. 8 Listiny, jakož i práv vyplývajících z čl. 2 odst. 2 Listiny. Výsledkem napadeného postupu bylo sdělení Ministerstva spravedlnosti, jímž byl stěžovatel zpraven o tom, že ministryně spravedlnosti neshledala ve stěžovatelově věci důvod k podání stížnosti pro porušení zákona ve smyslu ustanovení §266 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní řád").
2. Po zhodnocení stěžovatelem vznesených námitek Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost, jinak splňující procesní podmínky pro její projednání, je zjevně neopodstatněná. Ústavní soud již v minulosti mnohokrát konstatoval, že odložením podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona ve smyslu ustanovení §266 a násl. trestního řádu nemůže zpravidla dojít k zásahu do základních práv a svobod osoby, která se s uvedeným podnětem na ministra spravedlnosti obrátila. Z žádného právního předpisu nevyplývá nárok na projednání takového podnětu a tomu odpovídající povinnost ministerstva takovému podnětu vyhovět. Pro podrobnější závěry lze odkázat na ustálenou judikaturu Ústavního soudu (srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 3302/10 ze dne 15. 12. 2010 nebo usnesení sp. zn. I. ÚS 451/12 ze dne 15. 1. 2013, dostupná na http://nalus.usoud.cz).
3. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. února 2014
Jan Filip v. r.
předseda senátu Ústavního soudu