ECLI:CZ:US:2014:3.US.5.14.1
sp. zn. III. ÚS 5/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou o ústavní stížnosti stěžovatele R. H., t. č. Věznice Plzeň - Bory, zastoupeného Mgr. Liborem Michalcem, advokátem se sídlem v Plzni, Bezručova 29, (v substituci JUDr. Lucie Vlková, advokátka se sídlem tamtéž), proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 9. 2012 sp. zn. 12 To 53/2012 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 5. 2012 sp. zn. 9 T 4/2012, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti, vycházející z ustanovení §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud pro porušení čl. 3 odst. 1, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod zrušil v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů vydaná v jeho trestněprávní věci.
Podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, ve znění účinném ode dne 1. 1. 2013, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.
Ze sdělení Ministerstva spravedlnosti, které si procesní spis zapůjčilo, se podává, že usnesení ze dne 6. 6. 2013 č. j. 9 T 4/2012-2788, jímž předseda senátu Krajského soudu v Hradci Králové podle §265g odst. 2 tr. řádu bere zpětvzetí dovolání stěžovatele v předmětné trestní věci na vědomí, bylo doručeno stěžovateli dne 7. 6. 2013 a jeho zástupci JUDr. Janu Malému dne 6. 6. 2013.
Lze dodat, že podal-li stěžovatel dovolání (dne 11. 12. 2012), z čehož je patrné, že s obsahem ústavní stížností napadených rozhodnutí byl již tehdy obeznámen (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2962/07 ze dne 17. 7. 2008), a posléze toto dovolání vzal zpět, vytvořil procesní situaci připodobitelnou z hlediska posuzování včasnosti ústavní stížnosti k případu, kdy by dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze nepodal (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 258/2000 ze dne 3. 9. 2002 a sp. zn. II. ÚS 539/01 ze dne 25. 10. 2001).
Pokud stěžovatel ústavní stížnost podal až dne 31. 12. 2013, je zjevné (bez ohledu na důsledky vyplývající z jeho výše uvedeného dispozičního úkonu), že tak učinil opožděně.
Proto nezbylo než soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout, neboť je návrhem podaným po lhůtě stanovené tímto zákonem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. dubna 2014
Vladimír Kůrka v. r.
soudce zpravodaj