ECLI:CZ:US:2014:3.US.799.14.1
sp. zn. III. ÚS 799/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 21. května 2014 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu stěžovatele J. M., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrava-Heřmanice, P. O. Box 2, 713 02 Ostrava, právně zastoupeného JUDr. Tomášem Mikulíkem Hamelem, Ph.D., advokátem se sídlem Pod Štandlem 2218, 738 01 Frýdek - Místek, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 4. 2011 sp. zn. 35 T 5/2008, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 3. 2012 sp. zn. 2 To 96/2011 a proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 12. 2012 č. j. 5 Tdo 1085/2012-100, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 3. března 2014, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů, neboť jimi mělo být porušeno jeho základní právo na spravedlivý proces, zaručené článkem 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a článkem 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod.
K porušení tohoto základního práva došlo podle názoru stěžovatele nepřiměřenou délkou trestního řízení, vedeného proti němu po dobu po dobu cca 7 let a 3 měsíců. Tyto průtahy, o nichž se domnívá, že byly způsobeny orgány činnými v trestním řízení, nebyly kompenzovány zmírněním trestu odnětí svobody, který mu byl uložen za spáchání zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 trestního zákoníku ve výměře osmi let a šesti měsíců s výkonem ve věznici s ostrahou.
II.
Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Dle ust. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Zmeškání této lhůty nelze prominout.
Z obsahu ústavní stížnosti a z napadených rozhodnutí je patrné, že posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, je usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 12. 2012 č. j. 5 Tdo 1085/2012-100, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatele podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu jako zjevně neopodstatněné. Toto usnesení bylo stěžovateli a jeho obhájci doručeno nepochybně před koncem roku 2013. To je patrné již z toho, že stěžovatel podal dne 14. 8. 2013 podnět ministryni spravedlnosti k podání stížnosti pro porušení zákona. Přípisem Ministerstva spravedlnosti ze dne 7. 1. 2014 č. j. 862/2013-OD-SPZ/4 bylo stěžovateli sděleno, že jeho podnět byl ministryní spravedlnosti odložen.
Stěžovatel patrně odvíjí běh dvouměsíční lhůty pro podání ústavní stížnosti od data doručení výše zmíněného sdělení o odložení podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona. Tato úvaha je však mylná; takové sdělení nelze považovat za poslední procesní prostředek, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, tím bylo rozhodnutí dovolacího soudu o odmítnutí dovolání.
Jestliže ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu doručena dne 3. 3. 2014, je zřejmé, že se tak stalo až po uplynutí zákonem stanovené lhůty.
Podle ust. §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.
Při shrnutí výše uvedených skutečností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem, aniž se zabýval dalšími aspekty včasnosti a přípustnosti podané ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. května 2014
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj