ECLI:CZ:US:2014:4.US.1109.14.1
sp. zn. IV. ÚS 1109/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o návrhu CENTRUM CONSULTANT FINANCE, se sídlem Sokola Tůmy 1099/1, Ostrava-Hulváky, proti rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. 11. 2013 č. j. 31 C 346/2012-48 a rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě č. j. 57 Co 30/2014-57, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním, které Ústavní soud obdržel dne 23. března 2014, se navrhovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí vydaných v rámci řízení o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy. Navrhovatel požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení před Ústavním soudem.
Přestože byl navrhovatel již mnohokrát Ústavním soudem poučen o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost (a informován, že Ústavní soud advokáty neustanovuje), je zjevné, že ani nyní podaný návrh základní formální náležitosti ústavní stížnosti nesplňuje, neboť nebyl naplněn zejména požadavek povinného zastoupení advokátem pro řízení před Ústavním soudem podle §30 a §31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Z evidence Ústavního soudu je zřejmé, že navrhovatel podal k Ústavnímu soudu více než 120 podání, přičemž již byl opakovaně poučen o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti (např. sp. zn. I. ÚS 3915/13, III. ÚS 3917/13, IV. ÚS 3924/13, III. ÚS 3929/13 a další).
Ústavní soud je toho názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo navrhovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení neefektivním a formalistickým.
Za dané situace lze tedy považovat za zcela neúčelné, aby soudce zpravodaj i v tomto řízení navrhovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání, neboť účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad podání podle ustanovení §41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem, a nikoliv obcházení ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.
Ústavní soud proto v posuzované věci shledal důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. dubna 2014
JUDr. Vladimír Sládeček
soudce zpravodaj