ECLI:CZ:US:2014:4.US.19.14.1
sp. zn. IV. ÚS 19/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj), soudkyň JUDr. Vlasty Formánkové a JUDr. Michaely Židlické o ústavní stížnosti Radka Lamži, zastoupeného JUDr. Leošem Brantálem, advokátem se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Purkyňova 787/6, proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Ostravě ze dne 18. 12. 2013 č. j. 5 ZT 205/2013 a usnesení Policie České republiky, Městského ředitelství policie Ostrava, územního odboru SKPV, 10. oddělení obecné kriminality, ze dne 6. 11. 2013 č. j. KRPT-141073-117/TČ-2013-070741, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené usnesení Policie České republiky, Městského ředitelství policie Ostrava, kterým bylo proti němu zahájeno trestní stíhání pro přečin šíření toxikomanie podle §287 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, a označené usnesení Okresního státního zastupitelství v Ostravě, jímž byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání.
Podle stěžovatele došlo vydáním napadených rozhodnutí k zásahu do jeho práv podle čl. 11 odst. 1, čl. 17 odst. 1 a odst. 3, čl. 26 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 1 a čl. 90 Ústavy a rovněž čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Námitky stěžovatele směřují proti důvodům, na jejichž základě bylo vůči němu zahájeno trestní stíhání. Tyto důvody souvisely s tím, že stěžovatel ve své prodejně Growshop Ostrava nabízel k prodeji, prodával a veřejně prezentoval věci zjevně sloužící k pěstování rostlin konopí, vybavení pěstíren, k propagaci pěstování rostlin konopí a užívání marihuany, semena rostlin konopí, jakož i věci sloužící k uchovávání, vážení a přechovávání marihuany. Stěžovatel poukazuje na to, že tento sortiment jeho prodejny lze využít i k jiným, zcela legálním účelům a že neměl v úmyslu jednání směřující ke zneužití zakoupeného zboží. Zdůrazňuje, že státní orgány České republiky několik let aprobovaly jeho podnikatelskou činnost, když například Česká obchodní inspekce na žádné ze svých kontrol neshledala závady.
Stěžovatel dále uvádí, že napadené rozhodnutí Okresního státního zastupitelství v Ostravě je natolik strohé, neurčité a nekonkrétní, že je nepřezkoumatelné
Ústavní soud dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný.
Podle ustanovení §43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné. Ústavní soud se nicméně stručně vyjádří alespoň ke stěžejním námitkám.
Ústavní soud již ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 934/13 rozhodnutí trestních soudů o tom, že činnost spočívající v nabízení a prodeji semen rostlin konopí a materiálů propagujících pěstování a užívání marihuany naplňuje znaky přečinu šíření toxikomanie podle §287 trestního zákoníku, vyhodnotil jako ústavně souladné. Jednání, pro které bylo vůči stěžovateli zahájeno trestní stíhání, sice není zcela totožné jako to, které bylo předmětem rozhodování Ústavního soudu ve výše uvedené věci, nelze však přehlédnout značnou podobnost obou věcí, tedy podnikání založené na nabízení a prodeji poměrně pestrého sortimentu pro pěstování rostliny konopí a užívání marihuany. Ústavní soud tedy musí zopakovat, že vyvození trestní odpovědnosti za obdobné jednání je možné a nemusí představovat protiústavní exces.
V dané věci stěžovatele navíc dosud nedošlo k jeho odsouzení za předmětný skutek, jeho trestní stíhání se stále nachází ve své úvodní fázi, tj. v přípravném řízení. Zde musí Ústavní soud připomenout, že možnosti jeho ingerence do přípravného řízení jsou striktně omezeny jen na případy vybočení z hranic podústavního práva, jež jsou povahy extrémní. Zdrženlivost v zásazích proti usnesení o zahájení trestního stíhání Ústavní soud prolomil jen ve zcela mimořádných situacích, pro něž je charakteristická existence zjevné libovůle v rozhodování (srov. nález sp. zn. III. ÚS 511/02).
Ústavnímu soudu nepřísluší jakkoli přezkoumávat po věcné stránce rozhodnutí o zahájení trestního stíhání ve smyslu jeho opodstatněnosti, neboť jde o otázku náležející výlučně do pravomoci příslušných orgánů činných v trestním řízení. Není smyslem usnesení o zahájení trestního stíhání vyřešit všechny sporné otázky skutkové a právní, jeho vydáním není předjímán výsledek řízení, tj. rozhodnutí ve věci samé. Důvodnost obvinění obsaženého v usnesení o zahájení trestního stíhání je předmětem celého trestního řízení, což se týká i právního posouzení stíhaného skutku. Ústavnímu soudu v této souvislosti přísluší zabývat se otázkou ochrany základních práv a svobod zásadně po jeho ukončení a vyčerpání všech procesních prostředků podle trestního řádu (srov. např. usnesení sp. zn. III. ÚS 539/98).
Lze sice přisvědčit názoru stěžovatele, že odůvodnění usnesení Okresního státního zastupitelství v Ostravě, jímž byla zamítnuta stížnost stěžovatele proti usnesení o zahájení trestního stíhání, není příliš podrobné, avšak nelze tvrdit, že by šlo o extrémně vadný postup či zjevnou libovůli v rozhodování. Státní zástupkyně se vyjádřila k věcné správnosti usnesení policejního orgánu v rozsahu adekvátním povaze věci a stadiu, v němž se řízení nacházelo. Lze proto konstatovat, že napadené rozhodnutí ani v tomto směru neporušuje ústavně zaručená práva.
Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. dubna 2014
JUDr. Vladimír Sládeček
předseda senátu Ústavního soudu