ECLI:CZ:US:2014:4.US.285.13.1
sp. zn. IV. ÚS 285/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 20. května 2014 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele M. Z., zastoupeného Mgr. Andrejem Perepečenovem, advokátem se sídlem Václavské náměstí 37, Praha 1, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 2 To 76/2012 ze dne 20. 9. 2012 a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 2 T 12/2009-3679 ze dne 2. 5. 2012, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Dne 21. 1. 2013 byl Ústavnímu soudu doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů.
Z obsahu ústavní stížnosti a z jejích příloh Ústavní soud zjistil, že stěžovatel byl rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 2 T 12/2009-3679 ze dne 2. 5. 2012 shledán vinným trestným činem obchodování s lidmi ve smyslu §232a odst. 2 písm. c), odst. 3 písm. a) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, za což mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání pěti let. Odvolání stěžovatele, jakož i dalších spoluobžalovaných, bylo usnesením Vrchního soudu v Praze sp. zn. 2 To 76/2012 ze dne 20. 9. 2012 zamítnuto. Z přípisu krajského soudu ze dne 16. 5. 2014 Ústavní soud zjistil, že Nejvyšší soud usnesením sp. zn. 7 Tdo 1261/2013 ze dne 12. 3. 2014 ústavní stížností napadená rozhodnutí zrušil a přikázal krajskému soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl; stalo se tak z podnětu dovolání nejvyššího státního zástupce, podaného v neprospěch stěžovatele a dalších spoluobžalovaných.
II.
Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda jsou splněny veškeré zákonné předpoklady pro její meritorní projednání.
Ústavní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že ústavní soudnictví je vybudováno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem. V nyní projednávané věci byla odsuzující rozhodnutí obecných soudů zrušena a věcí se bude opětovně zabývat soud prvního stupně, čímž se stěžovateli otevírá možnost uplatnit své argumenty před soudem nalézacím, případně v rámci řádných a mimořádných opravných prostředků (odvolání, dovolání). Za těchto okolností, kdy nejsou vyčerpány veškeré prostředky, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a kdy ústavní stížností napadená rozhodnutí v důsledku usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1261/2013 ze dne 12. 3. 2014 již právně neexistují, Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost stěžovatele odmítnout jako nepřípustnou dle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. května 2014
Michaela Židlická, v. r.
soudce zpravodaj