ECLI:CZ:US:2014:4.US.2896.13.1
sp. zn. IV. ÚS 2896/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Mgr. Romana Bočka, MBA, zastoupeného JUDr. Filipem Seifertem, advokátem se sídlem Praha, Trojanova 12, proti jinému zásahu veřejné moci spočívajícímu ve výkonu dozoru státním zástupcem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočky Ostrava v trestní věci vedené pod sp. zn. 4 VZV 5/2013 a postupu policejního orgánu v řízení vedeném pod č. j. ÚOOZ-191/TČ-2012-200402, a proti usnesení státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 25. 7. 2013 sp. zn. 5 NZT 31/2013 a proti usnesení státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočky Ostrava ze dne 13. 6. 2013 sp. zn. 4 VZV 5/2013, spolu s návrhem na postup podle §39 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud nálezem konstatoval, že v záhlaví uvedeným postupem byla porušena jeho ústavně zaručená práva podle čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Současně navrhuje, aby Ústavní soud zakázal státnímu zástupci Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočky Ostrava, vykonávat dozor podle §174 trestního řádu v trestní věci vedené policejním orgánem pod č. j. ÚOOZ-191/TČ-2012-200402. Stěžovatel dále navrhuje, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označená usnesení a ústavní stížnost projednal a rozhodl o ní přednostně podle §39 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V doplnění ústavní stížnosti doručeném Ústavnímu soudu dne 20. ledna 2014 předložil stěžovatel kopie některých dokumentů a odborný článek.
Z ústavní stížnosti a z přiložených rozhodnutí bylo zjištěno, že záznamem o rozšíření zahájení úkonů trestního řízení podle §158 odst. 3 trestního řádu ze dne 9. 1. 2013 č. j. ÚOOZ-191/TČ-2012 bylo policejním orgánem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu služby kriminální policie a vyšetřování rozšířeno zahájení úkonů trestního řízení ve věci stěžovatele k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu přijetí úplatku podle §331 odst. 1, 2, 3 písm. a), b) trestního zákoníku a pro trestný čin podplácení podle §332 odst. 1, 2 písm. a), b) trestního zákoníku, neboť v rámci prováděného prověřování byly zjištěny nové skutečnosti, které důvodně nasvědčují tomu, že mohlo dojít také ke spáchání zločinu podplácení podle §332 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku.
Napadeným usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci bylo zahájeno trestní stíhání stěžovatele pro podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku účastenstvím ve formě návodu podle §24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku a trestného činu podplácení podle §332 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku. Stížnost stěžovatele proti tomuto usnesení byla napadeným usnesením státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství zamítnuta jako nedůvodná.
Stěžovatel v ústavní stížnosti (doplněné podáním z 13. ledna 2014) především namítá, že podle jeho názoru dozor v přípravném řízení vykonává věcně i místně nepříslušný státní zástupce a rovněž usnesení o zahájení trestního stíhání stěžovatele bylo vydáno věcně i místně nepříslušným státním zástupcem.
Dříve než Ústavní soud může přikročit k věcnému přezkumu rozhodnutí, opatření nebo jiných zásahů orgánů veřejné moci, o nichž je tvrzeno, že jimi bylo porušeno základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem, musí ověřit, zda jsou pro takový přezkum splněny podmínky předpokládané zákonem o Ústavním soudu, jímž je Ústavní soud podle čl. 88 odst. 2 Ústavy vázán. V dané věci Ústavní soud konstatuje, že věcný přezkum stěžovaných zásahů orgánu veřejné moci je vyloučen, a to z důvodů dále uvedených.
Ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy představuje subsidiární prostředek ochrany základních práv jednotlivce, který lze uplatnit jen v situaci, kdy v právním řádu neexistují jiné prostředky ochrany práva nebo kdy případný zásah do práv nelze odčinit jiným způsobem (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Jinými slovy, mezi základní atributy ústavní stížnosti, jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, náleží požadavek její subsidiarity, vyjádřený v ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Ústavní soud ve své judikatuře vychází ustáleně z názoru, že ústavní soudnictví se zásadně orientuje na přezkum věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které jednotlivci poskytuje zákon.
V dané věci, jak stěžovatel sám uvádí, uplatnil námitky, kterými argumentuje v ústavní stížnosti, v podnětu k výkonu dohledu podle zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, adresovanému nejvyššímu státnímu zástupci, o kterém nebylo dosud rozhodnuto. Vzhledem k tomu, že stěžovatel podal ústavní stížnosti v situaci, kdy řízení o jeho podnětu ještě neskončilo, ústavní stížnosti je předčasná (srov. např. usnesení sp. zn. II. ÚS 1342/13).
V návaznosti na tuto skutečnost Ústavnímu soudu nezbývá, než odmítnout projednávanou ústavní stížnost jako nepřípustnou. Ústavní soud proto, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, musel, vzhledem k doktríně minimalizace jeho zásahů do rozhodovací činnosti soudů, předložený návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnout podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustný. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud rozhodl o návrhu bez zbytečného odkladu, neaplikoval ustanovení o přednostním projednání věci (§39 zákona o Ústavním soudu).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. února 2014
JUDr. Vladimír Sládeček
soudce zpravodaj