ECLI:CZ:US:2014:4.US.3064.14.1
sp. zn. IV. ÚS 3064/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci stěžovatelky TEPO, spol. s r. o., Chudeřínská 57, Litvínov 3, právně zastoupené advokátem Mgr. Ing. Petrem Perglem, Žižkova 480, Litvínov 1, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 7. 2014 sp. zn. 15 Cm 58/2010, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavnímu soudu byl dne 17. 9. 2014 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaného usnesení krajského soudu.
II.
Ústavní stížností napadeným unesením rozhodl Krajský soud v Brně tak, že ve věci 15 Cm 58/2010 nepřipustil provedení důkazu revizním znaleckým posudkem k posudku vypracovanému Vysokým učením technickým, fakulta chemická, Centrum materiálového výzkumu Brno ze dne 14. 1. 2013. S tímto postupem však stěžovatelka zásadně nesouhlasí a podle jejího názoru tím došlo k porušení jejích ústavně zaručených základních lidských práv a svobod, jež jsou jí garantovány čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
III.
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.
Je sice pravdou, že proti výše citovanému usnesení krajského soudu již neexistuje žádný formální opravný prostředek, to však ještě neznamená, že závěr soudu nemůže být v průběhu soudního řízení nijak zvrácen. Krajský soud se v rámci svého odůvodnění rozhodnutí ve věci samé bude muset vypořádat s tím, proč nepřipustil provedení navrženého důkazu a stěžovatel bude mít možnost se proti rozhodnutí ve věci samé bránit v rámci odvolacího řízení. Jakýkoliv zásah ze strany Ústavního soudu by byl v současné době předčasný.
Jelikož doposud nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky k ochraně stěžovatelčiných práv, Ústavnímu soudu nezbylo než odmítnout ústavní stížnost jako nepřípustnou dle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. října 2014
Tomáš Lichovník, v. r.
soudce zpravodaj