ECLI:CZ:US:2014:4.US.3105.13.1
sp. zn. IV. ÚS 3105/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj), soudkyň JUDr. Vlasty Formánkové a JUDr. Michaely Židlické o ústavní stížnosti JUDr. Vladimíra Hrušky, zastoupeného Mgr. Filipem Kubrychtem, advokátem se sídlem Praha, Panská 6, proti usnesením Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 Co 199/2013 ze dne 30. 5. 2013 a Městského soudu v Praze sp. zn. 34 C 171/2012 ze dne 18. 3. 2013, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se, s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, kterými nebylo v plném rozsahu vyhověno jeho žádosti o osvobození od placení soudního poplatku z návrhu, kterým se domáhá náhrady nemajetkové újmy ve výši 10 000 000 Kč. Soudní poplatek, který by měl stěžovatel vzhledem k přiznanému osvobození podle pol. 3 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., zaplatit, představuje částku 9 000 Kč.
Stěžovatel namítá, že civilní soudy nebyly oprávněny předjímat reálnost výše uplatněného nároku na náhradu nemajetkové újmy a dostatečně nezohlednily jeho majetkové poměry.
Ústavní soud přezkoumal ústavní stížností napadená rozhodnutí z hlediska kompetencí daných mu Ústavou, tj. z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti, který není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem nadřízeným ostatním soudům a jako takový je oprávněn do jejich rozhodovací pravomoci zasahovat pouze za předpokladu, že nepostupují v souladu s principy obsaženými v hlavě páté Listiny.
Dospěl poté k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný.
Podle ustanovení §43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.
Z odůvodnění napadených rozhodnutí je zřejmé, že soudy se požadavkem stěžovatele na osvobození od soudních poplatků zabývaly a adekvátně jím předloženým podkladům, prokazujícím nemajetnost, hodnotily jeho majetkové poměry. Dovodily přitom i zřejmou bezúspěšnost žaloby nad částku 1 000 000 Kč. Výši stěžovatelem požadované náhrady nemajetkové újmy totiž shledaly zcela neúměrnou jednak vzhledem k výši částek přiznávaných soudy ve věcech ochrany osobnosti a jednak k objektivně značnému časovému odstupu od tvrzeného neoprávněného zásahu.
Ústavní soud zdůrazňuje, že ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. upravuje možnost, nikoli povinnost přiznání osvobození od soudních poplatků, existují-li k tomu důvody. Má-li právu jednotlivce na právní pomoc v soudním řízení korespondovat konkrétní povinnost přičítaná státu, je věcí státu, a nikoliv subjektivních představ žadatele o právní pomoc, za jakých podmínek a jakým způsobem je - i nemajetným žadatelům - poskytnutí právní pomoci zabezpečeno.
Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků, včetně toho, zda se nejedná o bezúspěšné bránění práva ve smyslu ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř., přitom spadá výhradně do rozhodovací sféry civilních soudů. S ohledem na ústavně zaručený princip nezávislosti soudů Ústavnímu soudu nepřísluší přehodnocovat závěry, ke kterým tyto soudy při zvažování důvodnosti uplatněného nároku dospěly. Uvedené se vztahuje i na projednávanou věc, kdy se soudy žádostí stěžovatele o osvobození od soudních poplatků dostatečně zabývaly, svá rozhodnutí řádně odůvodnily a uvedly, jakými úvahami se při rozhodování řídily a které předpisy aplikovaly. Soudy tedy rozhodovaly v souladu s principy hlavy páté Listiny a jejich rozhodnutí nevybočila z mezí ústavnosti.
Na základě výše uvedeného byla ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. února 2014
JUDr. Vladimír Sládeček
předseda senátu Ústavního soudu