ECLI:CZ:US:2014:4.US.763.14.1
sp. zn. IV. ÚS 763/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Ing. Václava Khyna, zastoupeného Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem se sídlem v Ostravě, Josefa Skupy 1639/21, proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 12. 2013 sp. zn. Si 461/2013, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 27. 2. 2014 a doplněnou podáním doručeným dne 25. 3. 2014, se navrhovatel domáhá zrušení výše uvedeného rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, kterým byla odložena jeho žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen "zákon 106/1999 Sb.") ze dne 8. 12. 2013. Důvodem odložení žádosti podle §14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb. byla podle Krajského soudu v Ostravě skutečnost, že žádost obsahovala "toliko dotazy na názory předsedkyně Krajského soudu v Ostravě" a tyto informace se tedy nevztahovaly k působnosti Krajského soudu v Ostravě. Napadené rozhodnutí obsahovalo poučení, podle nějž "Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný."
Stěžovatel v ústavní stížnosti a v jejím doplnění namítá zejména skutečnost, že se Krajský soud v Ostravě v napadeném rozhodnutí nevypořádal s dalšími návrhy a požadavky stěžovatele uvedenými v jeho podání ze dne 8. 12. 2003 společně s žádostí o informace. Těmito dalšími návrhy byly, slovy stěžovatele, "poslední urgence a výzva k zákonnému postupu a vydání rozhodnutí, stížnost na nečinnost soudu a porušení základního práva na přístup k nezávislému soudu".
Ústavní soud přezkoumal obsah napadeného rozhodnutí a dospěl k závěru, že jde o návrh nepřípustný.
Podle ustanovení §43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné. Ústavní soud se nicméně stručně vyjádří alespoň ke stěžejním námitkám.
Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
Ústavní stížností napadené rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě je úkonem povinného subjektu podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Není tedy výkonem moci soudní, ale náleží do oblasti správy soudu.
Podle §14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb. povinný subjekt posoudí žádost a v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli. Podle §16a téhož zákona je proti postupu při vyřizování žádosti o poskytnutí informace možno podat stížnost k nadřízenému orgánu, kterým je Ministerstvo spravedlnosti.
Podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, je proti rozhodnutí o stížnosti na postup při vyřizování žádosti o poskytnutí informace přípustná žaloba ve správním soudnictví, proti rozsudku krajského soudu ve správním soudnictví je přípustná kasační stížnost.
Stěžovatel měl tedy k dispozici prostředky ochrany svého práva na svobodný přístup k informacím. Tyto prostředky, ve kterých mohl event. uplatnit námitku o nesprávném poučení o opravném prostředku, jež by musela být zohledněna, však nevyčerpal.
Na základě uvedených zjištění Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost odmítl podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně nepřípustný.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. října 2014
JUDr. Vladimír Sládeček
soudce zpravodaj