ECLI:CZ:US:2015:1.US.113.15.1
sp. zn. I. ÚS 113/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Přemysla Chmelaře, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2014 č. j. 30 Co 402/2014-25 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2013 č. j. 34 C 262/2012-14, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavnímu soudu byla dne 13. 1. 2015 doručena ústavní stížnost směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2014 č. j. 30 Co 402/2014-25 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2013 č. j. 34 C 262/2012-14.
2. Návrh podaný k Ústavnímu soudu trpěl závažnou formální vadou, která zároveň znemožňovala jakékoli hmotněprávní posouzení; nebyla naplněna podmínka podle §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (stěžovatel musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem).
3. Jak přitom vyplývá z mnoha řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatel v minulosti učinil, návrh podal navzdory tomu, že byl opakovaně poučen o této podmínce řízení, resp. o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti (viz např. řízení ve věci návrhu stěžovatele sp. zn. IV. ÚS 3542/13, sp. zn. I. ÚS 1887/13, sp. zn. II. ÚS 1078/13, sp. zn. II. ÚS 350/13, sp. zn. IV. ÚS 572/13).
4. Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Za dané situace lze tedy považovat za neúčelné, aby soudce zpravodaj i v tomto řízení stěžovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání.
5. Ústavní soud proto - z důvodu nesplnění podmínky povinného právního zastoupení advokátem - vadný návrh stěžovatele mimo ústní jednání podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. února 2015
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj