ECLI:CZ:US:2015:1.US.2706.15.1
sp. zn. I. ÚS 2706/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatelky L support s.r.o., se sídlem Vinohradská 111, Praha 3, zastoupeného Mgr. Petrem Svobodou, advokátem, se sídlem Národní 37, Praha 1, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 č. j. 12 C 188/2014-59 ze dne 15. 6. 2015, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I. Předchozí průběh řízení a vymezení věci
Ústavní stížností stěžovatelka napadla v záhlaví tohoto usnesení uvedená rozhodnutí a navrhla jejich zrušení pro rozpor se svým ústavně zaručeným právem na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a právem vlastnit majetek, zakotveným v čl. 11 Listiny.
Napadeným rozsudkem obvodní soud rozhodl, že stěžovatelka je povinna zaplatit vedlejšímu účastníku řízení částku ve výši 8.253 Kč spolu s úrokem z prodlení a nahradit náklady řízení.
Částka 8.253 Kč představuje dluh stěžovatelky vzniklý nezaplacením faktury za dodávku plynu z období 15. 11. 2012 - 18. 3. 2013 ujednanou na základě smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu. Dne 1. 12. 2012 byla nemovitost na adrese odběrného místa, doposud ve vlastnictví stěžovatelky, předána společnosti FIDENTIA, s.r.o. a dne 1. 2. 2013 byl na tuto společnost stěžovatelkou převeden i plynoměr. Poté, co stěžovatelka neuhradila fakturu ve lhůtě splatnosti, byla k zaplacení vyzvána upomínkou. Dne 30. 6. 2014 podal vedlejší účastník řízení žalobu směřovanou proti stěžovatelce, kterou se domáhal uložení povinnosti stěžovatelce zaplatit mu dlužnou částku.
Jménem stěžovatelky nejprve jednal samostatně Petr Lejnar, který byl z funkce jednatele odvolán dne 17. 1. 2013, přičemž téhož dne byl jednatelem jmenován jednatel současný. Tyto skutečnosti byly zapsány v obchodním rejstříku dne 19. 2. 2013. Žádost o převod plynoměru, při které byl zjištěn také jeho stav, byla však Petrem Lejnarem podepsána 1. 2. 2013.
K námitce stěžovatelky, že za ni jednala neoprávněná osoba, obvodní soud uvedl, že v souladu s principy dobré víry v rejstříkový stav a materiální publicity obchodního rejstříku jednání Petra Lejnara přede dnem vymazání jeho jednatelského oprávnění zavazovalo stěžovatelku bez zřetele k tomu, že jeho funkce jednatele zanikla rozhodnutím jediného společníka již dříve.
II. Argumentace stran
Stěžovatelka uvádí, že prostory na adrese odběrného místa nevyužívala ona, nýbrž bývalý jednatel stěžovatelky Petr Lejnar, a to v neprospěch a bez vědomí stěžovatelky. Předžalobní výzvu k zaplacení pohledávky stěžovatelka neobdržela, jelikož nebyla doručena do jejího sídla. Vedlejší účastník řízení tuto částku účtoval na základě žádosti o převod plynoměru, kterou však podepsal Petr Lejnar, který v té době nebyl jednatelem stěžovatelky.
Stěžovatelka takto zjištěný stav plynoměru rozporuje, označuje tento úkon za absolutně neplatný a konstatuje, že vedlejší účastník svůj nárok ani v části nedokázal.
K závěru obvodního soudu o závaznosti jednání Petra Lejnara před vymazáním jeho jednatelského oprávnění v obchodním rejstříku stěžovatelka namítá, že absolutně neplatný úkon nelze stavem zápisu v obchodním rejstříku zhojit a stěžovatelku tak zavazovat nemůže.
III. Hodnocení Ústavního soudu
Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti argumentovala převážně tvrzeními, se kterými neuspěla u obecného soudu. Ústavní soud však s odkazem na svou konstantní judikaturu připomíná, že není vrcholem soustavy obecných soudů (čl. 81 a čl. 91 Ústavy ČR), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Úlohou Ústavního soudu je zejména přezkum ústavní konformity napadeného rozhodnutí, nikoliv opětovné hodnocení důkazů.
Vzhledem k tomu, že předmětné řízení je v návaznosti na nízkou částku peněžitého plnění považováno za tzv. bagatelní, požadavek zdrženlivosti Ústavního soudu k přezkumu rozhodnutí vzešlého z tohoto řízení se dokonce zesiluje. Jak se Ústavní soud ve své rozhodovací činnosti již mnohokrát vyjádřil (srov. rozhodnutí ve věcech sp. zn. IV. ÚS 695/01, IV. ÚS 248/01, IV. ÚS 8/01, III. ÚS 405/04, III. ÚS 602/05, III. ÚS 748/07, I. ÚS 988/12, I. ÚS 2496/15 aj., vše dostupné na http://nalus.usoud.cz), je-li záměrem zákonodárce v těchto tzv. bagatelních věcech nepřípustnost opravného prostředku, odporovalo by - s výjimkou extrémního zásahu do základních práv stěžovatelky - smyslu a účelu ústavního soudnictví, kdyby byla odvolací instance substituována řízením před Ústavním soudem.
S námitkou stěžovatelky, že soud prvního stupně posoudil platnost důkazní listiny v rozporu s ustálenou judikaturou, aniž by vysvětlila, proč se od judikatury odchýlil, Ústavní soud nesouhlasí. Obvodní soud se otázkou neplatnosti právního jednání ve svém rozhodnutí zabýval a svá tvrzení podložil odkazem na platné právní předpisy. Stěžovatelka navíc ve své stížnosti neuvedla konkrétní judikaturu, která je dle jeho tvrzení v rozporu s tímto výrokem soudu.
Důvodem pro kasační zásah Ústavního soudu může být pouze vybočení obecného soudu z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv. Vzhledem k tomu, že v tomto případě Ústavní soud neshledal ze strany soudu prvního stupně jakýkoliv nepřiměřený exces, který by šel k újmě stěžovatelky, nelze ústavní stížnost považovat za důvodnou.
Ústavní soud proto z výše uvedených důvodů ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. listopadu 2015
Ludvík David, v. r.
předseda senátu