ECLI:CZ:US:2015:2.US.3199.15.1
sp. zn. II. ÚS 3199/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Aleny Houžvičkové, proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 7. 2015 č. j. 7 Afs 128/2015-28 a Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 4. 2015 č. j. 15 Af 148/2013-97 a rozsudkům Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 7. 2015 č. j. 8 Afs 71/2015-42 a Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 4. 2015 č. j. 15 Af 64/2013-110, spojenou s návrhem na zrušení povinnosti právního zastoupení v řízení o dovolání, kasační a ústavní stížnosti a jejich zpoplatnění soudními poplatky, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 26. 10. 2015, podanou k poštovní přepravě 29. 10. 2015 se stěžovatelka s tvrzením o porušení práva na spravedlivý proces domáhala zrušení shora označených rozhodnutí správních soudů. S ústavní stížností spojila návrh, aby Ústavní soud "odstranil z právních předpisů povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační i ústavní stížnosti i jejich zpoplatnění soudními poplatky".
Z napadených rozsudků Nejvyššího správního soudu připojených k ústavní stížnosti vyplynulo, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 7. 2015 č. j. 7 Afs 128/2015-28, zamítajícím kasační stížnost stěžovatelky proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem bylo završeno soudní řízení správní o žalobě stěžovatelky proti rozhodnutím finančních orgánů zamítajících její návrh na obnovu řízení ve věci daně z nemovitostí za zdaňovací období roku 2010; rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 7. 2015 č. j. 8 Afs 71/2015 zamítajícím kasační stížnost stěžovatelky proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem bylo završeno soudní řízení správní o žalobě stěžovatelky proti rozhodnutím finančních orgánů o odložení věci a jejich opravě. Stěžovatelka byla v obou řízeních před Nejvyšším správním soudem zastoupena advokátem JUDr. Pavlem Pfajfrem.
Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost třeba podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.
Ústavní soud si vyžádal z Nejvyššího správního soudu doručenky potvrzující doručení napadených rozsudků do datové schránky advokáta, ze kterých zjistil, že oba rozsudky Nejvyššího správního soudu byly doručeny JUDr. Pavlu Pfajfrovi dne 11. 8. 2015. Dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti uplynula dnem 12. 10. 2015 (pondělí). Byla-li ústavní stížnost podána k poštovní přepravě až dne 29. 10. 2015, stalo se tak po lhůtě stanovené zákonem. Po tomto zjištění Ústavní soud netrval na odstranění vad ústavní stížnosti (zejména absence právního zastoupení), neboť tato byla zatížena vadou, již objektivně nelze zhojit.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. listopadu 2015
Milada Tomková v. r.
soudkyně zpravodajka