ECLI:CZ:US:2015:2.US.3715.14.1
sp. zn. II. ÚS 3715/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o návrhu K. R., t. č. Vazební věznice Praha - Pankrác, kterým brojí proti blíže nespecifikovaným rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 4 a Městského soudu v Praze, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 25. 11. 2014 byl Ústavnímu soudu doručen návrh, kterým stěžovatel napadá trestní rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4 a Městského soudu v Praze, které však blíže neoznačuje. Uvádí, že vykonává trest odnětí svobody v trvání sedmi let, nicméně trestnou činnost již opakovat nebude a je proto namístě rozhodnout o jeho podmíněném propuštění.
Toto podání nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). K jejich odstranění byl navrhovatel vyzván přípisem, doručeným mu dne 3. 12. 2014, v němž byl též upozorněn, že neodstraní-li vytýkané vady ve lhůtě do 30 dnů, bude návrh odmítnut. Dostalo se mu náležitého poučení, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, a jakými nedostatky oproti tomu trpí.
Na tuto výzvu navrhovatel k dnešnímu dni nijak nezareagoval.
Za této situace musí Ústavní soud konstatovat, že navrhovatel vady svého návrhu neodstranil, přičemž lhůta k odstranění vytknutých vad marně uplynula již dne 2. 1. 2015.
Základní vadou, od níž se ostatně odvíjely i vady další, byla absence povinného zastoupení advokátem. Jak Ústavní soud již několikrát konstatoval, srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 89/94 ze dne 29. 11. 1994 (N 58/2 SbNU 151; veškerá judikaturu Ústavního soudu dostupná též z: http://nalus.usoud.cz), smyslem povinného zastoupení advokátem je, aby (s ohledem na závažnost řízení) Ústavní soud jako specializovaný soud nebyl neúměrně zatěžován nekvalifikovanými návrhy a nekvalifikovaným přístupem účastníků k jednání. Příkladem takové situace je právě postup navrhovatele, který nikterak nespecifikuje, v jakých ohledech měla být porušena základní práva a svobody, a ani nedokládá, že před podáním ústavní stížnosti skutečně marně vyčerpal všechny přípustné procesní prostředky k ochraně práv. Jakkoliv si je Ústavní soud vědom omezených možností navrhovatele předestřít zásadní ústavněprávní argumentaci, bylo na něm, aby - v případě, že skutečně hodlal svým podáním zahájit řízení o ústavní stížnosti - vyslyšel výzvu Ústavního soudu a zvolil si advokáta, jenž by vylíčil, v čem spočívalo jeho omezení základních lidských práv a svobod.
S ohledem na shora uvedené Ústavnímu soudu nezbylo než postupovat podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh odmítnout z důvodu neodstranění vad návrhu v určené lhůtě.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. ledna 2015
Vojtěch Šimíček v. r.
soudce zpravodaj