ECLI:CZ:US:2015:3.US.1555.15.1
sp. zn. III. ÚS 1555/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti navrhovatelky Aleny Houžvičkové, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. března 2015 č. j. 2 Afs 26/2015-19 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 8. ledna 2015 č. j. 59 Af 23/2014-72, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem ze dne 23. 5. 2015, doručeným Ústavnímu soudu faxem 25. 5. 2015 a poštovní relací dne 29. 5. 2015, který byl označen jako ústavní stížnost, stěžovatelka napadla a domáhala se zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí, a to pro porušení jejího práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Současně navrhla, aby Ústavní soud "z právních předpisů odstranil povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační i ústavní stížnosti i jejich zpoplatnění soudními poplatky".
Podání stěžovatelky však není možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou formálních a obsahových nedostatků, především pak stěžovatelka není pro řízení zastoupena advokátem (§34, 72, 30, 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Z dalších řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatelka u Ústavního soudu vedla (např. sp. zn. IV. ÚS 2729/13, IV. ÚS 3366/13, IV. ÚS 3556/13), se podává, že tento postup (jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí opakovaně, ačkoli byla Ústavním soudem mnohokrát poučena, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, a vyzývána k odstranění nedostatků návrhu.
Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly stěžovatelce objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.
I v této věci se tudíž Ústavní soud uchýlil k užití ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. června 2015
Jan Filip v. r.
soudce Ústavního soudu