ECLI:CZ:US:2015:3.US.2586.15.1
sp. zn. III. ÚS 2586/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) a Jana Filipa ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. S., zastoupeného Mgr. Josefem Zemanem, advokátem se sídlem v Trutnově, Žižkova 498, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 21. 8. 2015 sp. zn. 3 T 79/2014, takto:
Vykonatelnost usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 21. 8. 2015 sp. zn. 3 T 79/2014, s e o d k l á d á do pravomocného rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti (v podobě sepsané advokátem) podle §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu"), stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené usnesení obvodního soudu, jímž bylo vysloveno, že "se odklad nástupu výkonu trestu zamítá", neboť se domnívá, že jím došlo k porušení jeho práva zaručeného čl. 14, čl. 31 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). S ústavní stížností spojil též návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí a na vydání předběžného opatření, jímž by bylo soudu zakázáno nařizovat výkon trestu a vydávat výzvu k jeho nástupu.
Ústavní soud může podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
Podmínky citovaného ustanovení jsou podle názoru Ústavního soudu splněny, neboť výkon napadeného rozhodnutí (vydaného s poukazem na §322 odst. 2 tr. řádu) se v daném případě jeví být závažným zásahem do základních práv stěžovatele, jestliže jeho zdravotní stav, jak osvědčují připojené lékařské zprávy, vyžaduje akutní operaci, a s ohledem na prozatím nahlížený ústavněprávní kontext předmětné věci a z toho vyplývající procesní postup není možno o ústavní stížnosti rozhodnout bezodkladně.
Ústavní soud proto návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí vyhověl, aniž by tím však jakkoli předjímal samotný výsledek řízení o ústavní stížnosti.
Ústavní soud si je vědom, že obecným soudem vydané rozhodnutí je v jisté kolizi s nosnými důvody usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 To 62/2004, [SR 10/2004, str. 391], citovaného též odbornou literaturou (Šámal, P. a kol.: Trestní řád. 7. vydání, Praha: C. H. Beck, 2013, str. 3756), z nichž se podává, že soud rozhoduje usnesením o odkladu výkonu trestu odnětí svobody k žádosti odsouzeného toliko pozitivně. Pakliže však obvodní soud procesní formu usnesení přesto uplatnil, nezbývá v dané věci než vycházet z toho, že rozhodnutí vydáno bylo, a v jakém výrokovém znění.
Co do též podaného návrhu na vydání předběžného opatření podle §80 zákona o Ústavním soudu platí, že mu lze vyhovět jen v případě, že ústavní stížnost směřuje proti tzv. jinému zásahu veřejné moci. V nyní projednávané věci však směřuje ústavní stížnost proti rozhodnutí orgánu veřejné moci (srov. výše), a přichází proto v úvahu jen návrh na odložení jeho vykonatelnosti (§79 odst. 2).
Jestliže však Ústavní soud odložil vykonatelnost usnesení o zamítnutí návrhu na odklad nástupu výkonu trestu odnětí svobody, pak odtud plyne, že po dobu trvání tohoto odkladu nelze nařídit, aby stěžovatel byl do výkonu trestu dodán, resp. dodání do výkonu trestu provést.
Stěžovateli se současně sděluje, že nepředloží-li do 10 dnů lékařsky potvrzenou zprávu, že nastoupil k tvrzenému operačnímu výkonu, Ústavní soud odklad vykonatelnosti zruší.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. září 2015
Jan Musil v. r.
předseda senátu Ústavního soudu