ECLI:CZ:US:2015:3.US.2586.15.2
sp. zn. III. ÚS 2586/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) a Jana Filipa ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. S., proti (stěžovatelem tvrzenému) usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 21. 8. 2015 sp. zn. 3 T 79/2014, takto:
Řízení o ústavní stížnosti se zastavuje.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti (v podobě sepsané advokátem) podle §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené usnesení obvodního soudu, jímž mělo být vysloveno, že "se odklad nástupu výkonu trestu zamítá", neboť se domnívá, že jím došlo k porušení jejího práva zaručeného čl. 14, čl. 31 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). S ústavní stížností spojil též návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí a na vydání předběžného opaření, jímž by bylo soudu zakázáno nařizovat výkon trestu a vydávat výzvu k jeho nástupu.
Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu.
Ústavní soud vyrozuměním ze dne 27. 8. 2015 Obvodnímu soudu pro Prahu 7 sdělil, že stěžovatel podal proti nadepsanému usnesení ústavní stížnost; na toto sdělení obvodní soud nereagoval.
Ústavní soud vydal dne 19. 9. 2015 usnesení, jímž rozhodl tak, že vykonatelnost usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 21. 8. 2015 sp. zn. 3 T 79/2014, se odkládá do pravomocného rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti. Stěžovateli - též se zřetelem k pochybnostem o jím tvrzených závažných skutečnostech - současně sdělil, že nepředloží-li do 10 dnů lékařsky potvrzenou zprávu, že nastoupil k avizovanému operačnímu výkonu, Ústavní soud odklad vykonatelnosti zruší.
Dne 22. 9. 2015 obdržel Ústavní soud přípis Obvodního soudu pro Prahu 7, že v ústavní stížnosti tvrzené rozhodnutí nevydal, resp. že jde o podvrh ze strany odsouzeného (stěžovatele).
Ústavní soud tento přípis zprostředkoval tehdejšímu zástupci stěžovatele Mgr. Josefu Zemanovi, advokátu, který sdělil, že "dle vyjádření stěžovatele se o podvrh nejedná a napadené rozhodnutí má za pravé"; současně však jmenovaný advokát deklaroval, že v návaznosti na předestřené informace Obvodního soudu pro Prahu 7 stěžovateli plnou moc vypověděl "pro absolutní ztrátu důvěry".
Ani on ani stěžovatel sám Ústavnímu soudu nepředložili proti nim jakoukoli relevantní oponenturu, jež by byla způsobilá sdělení obvodního soudu zpochybnit.
Ústavní soud poté ověřil dotazem u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 7, že tvrzené usnesení mu nebylo doručeno, resp. že nedisponuje žádnými informacemi o jeho vydání.
Neexistence ústavní stížností napadeného rozhodnutí je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, a proto nezbývá, než řízení o ústavní stížnosti zastavit (§63 zákona, §104 odst. 1 o. s. ř.).
Ústavní soud nevedl stěžovatele (podruhé) k odstranění nedostatku zastoupení advokátem, neboť by to na výsledku řízení nemohlo nic změnit.
Dlužno zaznamenat, že vykonatelnost rozhodnutí se z povahy věci odkládá do rozhodnutí o věci samé; jeho vydáním pozbývá platnosti, aniž by muselo být formálně rušeno (§80 odst. 3 per analogiam zákona o Ústavním soudu). Nadto je zjevné, že neexistující rozhodnutí z vnitřní logiky věci vykonáno být nemůže.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. října 2015
Jan Musil v. r.
předseda senátu