ECLI:CZ:US:2015:4.US.461.15.1
sp. zn. IV. ÚS 461/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Martiny Dočkalové, zastoupené Mgr. Andreou Kuchařovou, advokátkou se sídlem Uherské Hradiště, Prostřední 132, proti jinému zásahu veřejné moci spočívajícímu v postupu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, územního odboru Uherské Hradiště, dopravního inspektorátu, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 13. 2. 2015, se stěžovatelka domáhala, aby Ústavní soud vyslovil, že Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Zlínského kraje, územní odbor Uherské Hradiště, dopravní inspektorát, porušila její základní právo zaručené podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, když jí odepřela nahlédnout do spisu vedeného pod č. j. KRPZ-231/DNUH-2014-SVO-TČ. Stěžovatelka dále navrhuje, aby Ústavní soud přikázal uvedenému orgánu Policie ČR umožnit jí do spisu nahlédnout.
Dříve, než mohl Ústavní soud přistoupit k projednání návrhu, musel prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Podle §72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu pak platí, že pokud zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo. Tyto procesní lhůty jsou stanoveny kogentně, a proto je Ústavní soud nemůže prodloužit ani jejich zmeškání prominout.
Z ústavní stížnosti a přiložené písemné dokumentace bylo zjištěno, že orgán Policie ČR odmítl stěžovatelce nahlédnout do spisu vedeného v souvislosti s šetřením dopravní nehody, při níž zemřel druh stěžovatelky. Okresní státní zastupitelství v Uherském Hradišti odmítlo žádost stěžovatelky o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu, Krajské státní zastupitelství v Brně, pobočka ve Zlíně pak stěžovatelku přípisem ze dne 3. 11. 2014 vyrozumělo o tom, že odkládá její podnět k výkonu dohledu nad postupem Okresního státního zastupitelství v Uherském Hradišti, který se týkal stejné věci.
I při interpretaci, která je pro stěžovatelku nejvýhodnější, lze tedy konstatovat, že nejpozději při převzetí vyrozumění ze dne 3. 11. 2014 jí muselo být zřejmé, že jí v dané věci nebylo umožněno nahlédnutí do spisu.
Ústavní stížnost směřující proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, spočívajícím v odepření nahlédnutí do spisu, byla podána k poštovní přepravě dne 12. 2. 2015, tedy zjevně po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu.
Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po stanovené lhůtě odmítl. Pro úplnost Ústavní soud dodává, že ústavní stížnost bylo možné odmítnout také jako návrh nepřípustný, neboť stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje, tj. nepodala žalobu na ochranu proti nečinnosti a následně kasační stížnost (srov. ustanovení §38 odst. 5 ve spojení s §80 správního řádu a §79 an. a §102 an. soudního řádu správního).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. září 2015
JUDr. Vladimír Sládeček
soudce zpravodaj