ECLI:CZ:US:2016:1.US.198.16.1
sp. zn. I. ÚS 198/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatele: Lázně Velké Losiny, s. r. o., se sídlem Lázeňská 323, 788 15 Velké Losiny, zastoupeného JUDr. Petrem Svatošem, advokátem se sídlem Sadová 1585/7, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 18. 11. 2015, č. j. 65 A 10/2015-58, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Stěžovatel se ve včas podané ústavní stížnosti domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, a to pro porušení jeho ústavně zaručeného základního práva podle čl. 11 odst. 1, čl. 26 odst. 1, čl. 36, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.
Napadeným usnesením bylo vydáno předběžné opatření, jímž bylo stěžovateli až do doby pravomocného rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. 65 A 10/2015 uloženo zdržet se provádění stavby "Rozvoj termálních lázní Velké Losiny - parkoviště" (dále jen "parkoviště").
V řízení ve věci vedené pod sp. zn. 65 A 10/2015 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Šumperk o umístění parkoviště. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal, že v důsledku napadeného předběžného opatření zakazujícího provádění stavebních prací hrozí zmaření realizace projektu "Termální bazén - Lázně Velké Losiny", který bez parkoviště nelze zkolaudovat. Tím stěžovateli bezprostředně hrozí zcela zásadní újma, která významně převyšuje újmu, která hrozí žalobci v případě nevydání, resp. zrušení předběžného opatření a případně v důsledku realizace stavby parkoviště. Stěžovatel dále namítá, že napadené usnesení bylo krajským soudem vydáno, aniž by se stěžovatel mohl k návrhu na jeho vydání vyjádřit a prokázat újmu, která mu v případě vyhovění tomuto návrhu hrozí.
II.
Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předisů, přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z níže uvedených důvodů nesplňuje.
Ústavní soud telefonicky u pracovnice Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci zjistil, že krajský soud ve věci vedené pod sp. zn. 65 A 10/2015 rozhodl v mezidobí rozsudkem ze dne 7. 6. 2016, č. j. 65 A 10/2015-197, tak, že žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje byla zamítnuta. Dne 8. 9. 2016 byl tento rozsudek krajského soudu Ústavnímu soudu doručen společně s usnesením Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 7. 6. 2016, č. j. 65 A 10/2015-189, kterým se předběžné opatření, nařízené ústavní stížností napadeným usnesením Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 18. 11. 2015, č. j. 65 A 10/2015-58, zrušuje. Uvedené zrušující usnesení krajského soudu nabylo právní moci dne 8. 6. 2016. Tím zanikla povinnost uložená stěžovateli napadeným usnesením o předběžném opatření. Za tohoto stavu tedy odpadl samotný předmět řízení před Ústavním soudem.
Pro výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost jakožto návrh nepřípustný odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. září 2016
Jaroslav Fenyk v. r.
soudce Ústavního soudu