ECLI:CZ:US:2016:1.US.2252.16.1
sp. zn. I. ÚS 2252/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj) a soudců Ludvíka Davida a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů T. R., nezl. T. R. a nezl. B. R. a H. R., dosud nezastoupených, o návrhu stěžovatele T.R. na vyloučení soudce Tomáše Lichovníka z projednání a rozhodování, takto:
Soudce Tomáš Lichovník není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 2252/16.
Odůvodnění:
1. Navrhovatel podáním ze dne 6. 11. 2016 namítl podjatost soudce Tomáše Lichovníka, soudce I. senátu Ústavního soudu určeného dle rozvrhu práce soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů vedené pod sp. zn. I. ÚS 2252/16, a navrhl, aby byl vyloučen z projednávání a rozhodování dotčené ústavní stížnosti.
2. Ve vyjádření k námitce podjatosti soudce zpravodaj uvedl, že se necítí být podjatý a nemá žádný vztah ani k věci samé, ani k osobám zúčastněným na řízení nebo k jejich zástupcům. Proto dle jeho názoru nejsou dány důvody pro jeho vyloučení z projednání a rozhodování věci.
3. Podle ustanovení §36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu takto představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (srov. čl. 38 odst. 1, dále i čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).
4. Nestrannost soudce je vždy posuzována ze dvou hledisek, subjektivního a objektivního. Subjektivní hledisko, které je stěžejní složkou nestrannosti soudce, je subjektivní psychickou kategorií vypovídající o osobním přesvědčení soudce v daném případě a jeho vnitřním psychickém vztahu k projednávané věci. Při posuzování nestrannosti a nezávislosti soudce však nelze zcela odhlédnout ani od jevové stránky věci, kdy je za validní hledisko považováno i tzv. zdání nezávislosti a nestrannosti pro třetí osoby, tedy hledisko objektivní, neboť i tento aspekt je důležitý pro zaručení důvěry v soudní rozhodování vůbec. Zatímco subjektivní hledisko tedy zkoumá vnitřní vztah soudce k věci, objektivní hledisko sleduje s ohledem na tento vnitřní vztah existenci dostatečných záruk, že je možno vyloučit jakoukoli legitimní pochybnost o jeho nepodjatosti [srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 722/05 ze dne 7. 3. 2007 (N 42/44 SbNU 533)]. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci přitom může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti vyvstávají odůvodněné pochybnosti, zda bude soudce moci nezávisle a nestranně rozhodovat. Vztah soudce k věci nebo účastníkům, příp. jejich zástupcům, je proto třeba v daném případě posoudit ze dvou vzájemně se prolínajících hledisek, a to a) jaká je povaha tohoto vztahu a b) zda se jedná o vztah zjevně intenzivní [srov. nález sp. zn. II. ÚS 105/01 ze dne 3. 7. 2001 (N 98/23 SbNU 11)].
5. V projednávané věci dospěl posuzující senát Ústavního soudu k závěru, že podmínka možné pochybnosti o nepodjatosti soudce Tomáše Lichovníka není v dané věci splněna, a proto nejsou dány důvody pro jeho vyloučení z projednávání a rozhodování dotčené věci. Navrhovatel totiž ve svém podání neuvedl žádné konkrétní důvody, pro které by měl soudce zpravodaj přistupovat k jeho věci nestranně; naopak soudce Tomáš Lichovník ve svém vyjádření uvedl, že se subjektivně necítí být podjatý. O tom, že takové subjektivní přesvědčení má relevanci, nemůže být u ústavního soudce, na něhož jsou kladeny vysoké požadavky z hlediska morální integrity, pochyb.
6. Z těchto důvodů rozhodl II. senát Ústavního soudu o vyloučení soudce Tomáše Lichovníka z projednání a rozhodování ve věci tak, jak výše uvedeno, neboť nejsou naplněny předpoklady ustanovení §36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu i podmínky stanovené shora citovanou judikaturou Ústavního soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. listopadu 2016
Vojtěch Šimíček v. r.
předseda senátu