infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 29.01.2016, sp. zn. I. ÚS 2282/15 [ usnesení / UHLÍŘ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2016:1.US.2282.15.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2016:1.US.2282.15.1
sp. zn. I. ÚS 2282/15 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatelky L. K., zastoupené Mgr. Lucií Horákovou, advokátkou se sídlem Praha 2, Karlovo nám. 317/5, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. března 2015 sp. zn. 5 To 487/2014 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 22. srpna 2014 sp. zn. 39 T 126/2013, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. V ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 28. července 2015, stěžovatelka podle ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), navrhovala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno její právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. 2. Obvodní soud pro Prahu 7 rozsudkem ze dne 22. srpna 2014 sp. zn. 39 T 126/2013 uznal stěžovatelku vinnou z trestného činu úvěrového podvodu podle §250b odst. 1 a 4 písm. b) trestního zákona č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2009 a byl jí uložen trest odnětí svobody v trvání 2 roků, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků; dále jí bylo uloženo, aby v průběhu zkušební doby uhradila dle svých možností způsobenou škodu. Proti tomuto rozsudku podala stěžovatelka do všech jeho výroků odvolání. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 13. března 2015 sp. zn. 5 To 487/2014 rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil, když shledal odvolání za nedůvodné. 3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že rozsudek odvolacího soudu napadla dovoláním k Nejvyššímu soudu. 4. Před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jeho projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu, a to včetně podmínky ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, která vyžaduje před podáním ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 3), a to i těch, které orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodu jeho uvážení (§72 odst. 4). 5. Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita k jiným procesním prostředkům, které zákon stěžovateli poskytuje k ochraně jeho práv, což znamená, že k jejímu věcnému projednání může dojít pouze za předpokladu, že stěžovatel tyto prostředky (efektivně) vyčerpal. V opačném případě by byla ústavní stížnost podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná, neboť by bylo proti logice, aby se další přezkum pouze automaticky přesunul do roviny ústavní. 6. Ústavní soud ve svém stanovisku Pl. ÚS-st. 38/14 ze dne 4. března 2014, publikovaném pod č. 40/2014 Sb., vyslovil, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel v trestním řízení nepodá zákonem předepsaným způsobem dovolání. Stěžovatelka dovolání podala, Nejvyšší soud o něm dosud nerozhodl. Ústavní stížnost je proto předčasná. 7. Ústavní soud připomíná, že odmítnutí stávající ústavní stížnosti stěžovatelku nijak nepoškozuje. Pokud totiž v řízení o dovolání stěžovatelka nebude úspěšná a bude mít i nadále za to, že v pravomocně skončeném řízení byla porušena její ústavně zaručená práva, nebrání jí toto rozhodnutí Ústavního soudu v podání nové ústavní stížnosti ve lhůtě k tomu stanovené zákonem o Ústavním soudu, v níž může zohlednit i průběh a výsledky dovolacího řízení. 8. Z obsahu ústavní stížnosti přitom nevyplynulo, že by měly (mohly) být naplněny předpoklady pro projednání jinak nepřípustné části ústavní stížnosti stanovené v §75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 29. ledna 2016 David Uhlíř v. r. soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2016:1.US.2282.15.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 2282/15
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 29. 1. 2016
Datum vyhlášení  
Datum podání 28. 7. 2015
Datum zpřístupnění 15. 2. 2016
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - MS Praha
SOUD - OS Praha 7
Soudce zpravodaj Uhlíř David
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 140/1961 Sb., §265a
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání trestní
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-2282-15_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 91236
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-18