ECLI:CZ:US:2016:1.US.2463.16.1
sp. zn. I. ÚS 2463/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Tomáše Lichovníka, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti P. S., t. č. Věznice Bělušice, 435 26 Bečov, zastoupeného Mgr. Radkem Látem, advokátem, AK se sídlem Smilova 547, 530 02 Pardubice, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2016 č. j. 3 Tdo 566/2016-30 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 22. 12. 2015 č. j. 14 To 427/2015-274, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod domáhal zrušení shora označených usnesení obecných soudů vydaných v jeho trestní věci.
Z napadených usnesení připojených k ústavní stížnosti vyplynulo, že Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 29. 9. 2015 č. j. 2 T 94/2015-246 uznal stěžovatele vinným přečinem ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 tr. zákoníku, za což mu uložil trest odnětí svobody v délce osmnácti měsíců. Stěžovatel se proti rozsudku odvolal. Odvolání bylo podáno poslední den zákonné lhůty dne 23. 10. 2015 e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu, údajně z důvodu technických problémů, nejbližší následující pracovní den (26. 10. 2015) stěžovatel odeslal podání shodného znění, doplněné o zaručený elektronický podpis, a doručil je (prostřednictvím svého obhájce) do datové schránky Okresního soudu v Pardubicích. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích nepovažoval odvolání podané e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu za řádně podané a zabýval se pouze odvoláním podaným dne 26. 10. 2015. Po zjištění, že bylo podáno po zákonem stanovené lhůtě je odmítl podle ustanovení §253 odst. 1 tr. řádu. Dovolání stěžovatele opírající se o dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu Nejvyšší soud odmítl jako zjevně neopodstatněné.
V ústavní stížnosti stěžovatel nesouhlasil se závěrem odvolacího a dovolacího soudu, že odvolání podané e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu nesplňovalo zákonnou formu podání. Namítl, že podání je třeba posuzovat podle obsahu, i když je nesprávně označeno. Z podání bylo zřejmé, komu bylo určeno, kdo je činil, které věci se týkalo a co sledovalo. Stěžovatel upozornil na úpravu obsahu podání v občanském soudním řádu a postup v případě, že elektronické podání nemá všechny zákonem stanovené náležitosti, lze je písemně doplnit nejpozději do tří dnů předložením originálu podání. Obdobný postup by měl být v trestním řízení shodný. Stěžovatel uzavřel, že pokud jeho podání vykazovalo nedostatky, měl soud postupovat podle §59 odst. 4 tr. řádu a podání mu vrátit k doplnění s příslušným poučením a stanovením lhůty, ve které tak má učinit. Nic takového se však nestalo, stěžovatel sám bez výzvy nedostatky svého podání napravil.
Ústavní soud přezkoumal napadená rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích a Nejvyššího soudu z hlediska tvrzeného porušení základních práv stěžovatele a poté dospěl k závěru o zjevné neopodstatněnosti ústavní stížnosti.
Podstatou ústavně právní argumentace stěžovatele je nesouhlas s posouzením jeho podání (odvolání) podaného v elektronické podobě, avšak bez připojení zaručeného elektronického podpisu podle zvláštního předpisu.
Problematikou elektronických podání se Ústavní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zabýval. K podáním učiněným touto formou v trestním řízení vyložil, že z dikce ustanovení §59 odst. 1, 2 trestního řádu (ve znění relevantním i v projednávané věci) vyplývá, stejně tak jako z ustálené judikatury (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2006 sp. zn. 5 Tdo 1059/2006, R 58/2007), že pro trestní řízení má právní relevanci toliko elektronické podání doplněné podle zvláštního právního předpisu - zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů - zaručeným elektronickým podpisem (srov. usnesení sp. zn. II. ÚS 1770/09 ze dne 18. 2. 2010, dostupné v el. podobě na http://nalus.usoud.cz). Lze jen dodat, že u elektronického podání učiněné osobou oprávněnou podle §8 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, do datové schránky příslušného soudu, se elektronický podpis, jak tomu musí být v případě jiného elektronického podání na základě zákona č. 227/2000 Sb., nevyžaduje (srov. nález sp. zn. II. ÚS 3042/14 ze dne 19. 1. 2016, dostupný tamtéž).
V projednávané věci neměl Ústavní soud důvod se od svých dříve vyslovených závěrů odchylovat, a proto výklad i aplikaci ustanovení §59 odst. 1, 2 tr. řádu tak, jak byl proveden Krajským soudem v Hradci Králové - pobočkou v Pardubicích a potvrzen Nejvyšším soudem, respektoval.
K námitce stěžovatele, že postup při posouzení náležitostí podání a možnosti jeho doplnění by měl být v trestním řízení shodný s postupem v občanském soudním řízení, Ústavní soud nemohl přihlédnout z důvodů odlišností procesních předpisů v souvislosti s elektronickým doručováním. Zatímco zákonem č. 226/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu) byla v ustanovení §42 odst. 1 o. s. ř. zrušena slova "podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů" a do ustanovení §42 odst. 3 o. s. ř. byla za slova "učiněno telefaxem" vložena slova "nebo v elektronické podobě", čímž byla připuštěna elektronická podání i bez připojeného zaručeného elektronického podpisu, avšak za podmínky, že budou písemně doplněna nejpozději do tří dnů, v ustanovení §59 odst. 1 tr. řádu zůstal požadavek na podpis elektronického podání "elektronicky podle zvláštních předpisů" nezměněn.
Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. prosince 2016
Tomáš Lichovník v. r.
předseda senátu