ECLI:CZ:US:2016:1.US.2935.16.1
sp. zn. I. ÚS 2935/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu Ing. Jitky Routkové, na zrušení usnesení Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 5085/2015-91 ze dne 10. 05. 2016, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 31. 8. 2016 došel Ústavnímu soudu návrh směřující proti v záhlaví označenému usnesení soudního exekutora a vyrozumění státního zástupce. Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z níže uvedených důvodů nesplňuje.
Třebaže byla dosud navrhovatelka opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučována o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (srov. řízení ve věcech sp. zn. I. ÚS 2208/12, IV. ÚS 3016/14 či I. ÚS 849/15), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl ani formálně, ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s §30 a 31 vzpomínaného zákona. Vyzývat navrhovatelku k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů jí z předchozích řízení velmi dobře známých neefektivní a formalistické. S právními následky takto podané ústavní stížnosti tak již byla navrhovatelka dostatečně seznámena, přičemž tyto důsledky již i pocítila (viz odmítavé usnesení ve věci sp. zn. I. ÚS 2208/12 ze dne 21. 8. 2012). Z toho je tedy zřejmé, že navrhovatelce jsou dostatečně známy podmínky uvedené v ustanovení §29 a §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, přesto se je bez vážného důvodu rozhodla v nyní projednávaném návrhu nerespektovat.
Navrhovatelka sice uvádí, že "ústavní stížnost" později doplní, neboť ji dle jejího tvrzení v den sepisu návrhu srazilo auto, avšak ani s výrazným, téměř dvouměsíčním odstupem času od tohoto jejího podání nepodala žádnou zprávu, neuvedla, zda vůbec o právní zastoupení usilovala či usiluje, resp. jaké závažné překážky jí brání v realizaci uvedené zákonné povinnosti a jejího slibu současně. Ústavní soud proto v kontextu výše řečeného necítil potřebu navrhovatelku ani za těchto okolností opětovně vyzývat k jejich splnění a v souladu se svojí ustálenou rozhodovací praxí (z poslední doby srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 147/16 ze dne 29. 1. 2016 aj., dostupné na adrese http://nalus.usoud.cz) přikročil k odmítnutí návrhu za přiměřeného použití ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu pro neodstraněné vady.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 9. listopadu 2016
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj