ECLI:CZ:US:2016:1.US.315.16.1
sp. zn. I. ÚS 315/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj) a soudců Ludvíka Davida a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Edmunda Stauberta, dosud nezastoupeného, o vyloučení soudkyně Kateřiny Šimáčkové z projednání a rozhodování, takto:
Soudkyně Kateřina Šimáčková je vyloučena z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 315/16.
Odůvodnění:
1. Soudkyně Kateřina Šimáčková, soudkyně I. senátu Ústavního soudu určená dle rozvrhu práce jako soudkyně zpravodajka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele vedené pod sp. zn. I. ÚS 315/16, navrhla přípisem ze dne 29. 1. 2016, aby byla vyloučena z projednávání a rozhodování dotčené ústavní stížnosti. Důvod pro podání tohoto návrhu shledala ve skutečnosti, že ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutím vydaným v řízení, v jehož jednom ze stádií byla členkou senátu, který ve věci rozhodoval.
2. Podle ustanovení §36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu takto představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (srov. čl. 38 odst. 1, dále i čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).
3. Nestrannost soudce je vždy posuzována ze dvou hledisek, subjektivního a objektivního. Subjektivní hledisko, které je stěžejní složkou nestrannosti soudce, je subjektivní psychickou kategorií vypovídající o osobním přesvědčení soudce v daném případě a jeho vnitřním psychickém vztahu k projednávané věci. Při posuzování nestrannosti a nezávislosti soudce však nelze zcela odhlédnout ani od jevové stránky věci, kdy je za validní hledisko považováno i tzv. zdání nezávislosti a nestrannosti pro třetí osoby, tedy hledisko objektivní, neboť i tento aspekt je důležitý pro zaručení důvěry v soudní rozhodování vůbec. Zatímco subjektivní hledisko tedy zkoumá vnitřní vztah soudce k věci, objektivní hledisko sleduje s ohledem na tento vnitřní vztah existenci dostatečných záruk, že je možno vyloučit jakoukoli legitimní pochybnost o jeho nepodjatosti [srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 722/05 ze dne 7. 3. 2007 (N 42/44 SbNU 533)]. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci přitom může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti vyvstávají odůvodněné pochybnosti, zda bude soudce moci nezávisle a nestranně rozhodovat. Vztah soudce k věci nebo účastníkům, příp. jejich zástupcům, je proto třeba v daném případě posoudit ze dvou vzájemně se prolínajících hledisek, a to a) jaká je povaha tohoto vztahu a b) zda se jedná o vztah zjevně intenzivní [srov. nález sp. zn. II. ÚS 105/01 ze dne 3. 7. 2001 (N 98/23 SbNU 11)].
4. V projednávané věci dospěl posuzující senát Ústavního soudu k závěru, že podmínka možné pochybnosti o nepodjatosti soudkyně Kateřiny Šimáčkové je v dané věci splněna, neboť se dříve podílela na rozhodnutí ve věci stěžovatele, které se stalo východiskem pro nyní napadená rozhodnutí. Z těchto důvodů rozhodl II. senát Ústavního soudu o vyloučení soudkyně Kateřiny Šimáčkové z projednání a rozhodování ve věci tak, jak výše uvedeno, neboť jsou naplněny předpoklady ustanovení §36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu i podmínky stanovené shora citovanou judikaturou Ústavního soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. února 2016
Vojtěch Šimíček, v. r.
předseda senátu