ECLI:CZ:US:2016:2.US.3464.15.1
sp. zn. II. ÚS 3464/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o návrhu stěžovatele Jana Šubrta, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 24. 11. 2015 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, jímž stěžovatel žádal zrušení ochranné léčby, kterou vykonává dle nařízení Okresního soudu Louny, sp. zn. 1 Nt 1401/2009, a obnovy soudního procesu vedeného pod stejnou spisovou značkou a u téhož soudu.
Stěžovatelovo podání nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) a pro řízení před Ústavním soudem nebyl navrhovatel zastoupen advokátem (§30, §31 zákona o Ústavním soudu).
Protože stěžovatel ve svém návrhu uvedl, že není "svéprávný" a má proto opatrovníka, Ústavní soud z rozsudku Okresního soudu v Lounech ze dne 8. 11. 2007, č. j. 8 Nc 677/2004-54, ověřil, že stěžovatel sice skutečně je omezen ve způsobilosti k právním úkonům, nicméně pouze tak, že není schopen nakládat s finančními prostředky a s majetkovými hodnotami přesahujícími 1.000 Kč. Je proto zřejmé, že v řízení před soudy nemusí být zastoupen opatrovníkem.
Proto byl stěžovatel k odstranění formálních a obsahových nedostatků podání, jakož i nedostatku povinného zastoupení advokátem vyzván přípisem, jemu doručeným dne 9. 12. 2015, v němž byl též upozorněn, že neodstraní-li vytýkané vady ve lhůtě 30 dnů, bude návrh odmítnut. Dostalo se mu rovněž náležitého poučení, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, a jakými nedostatky oproti tomu trpí jeho podání.
Na tuto výzvu stěžovatel nijak nezareagoval.
Ústavní soud proto konstatuje, že navrhovatel vady svého návrhu k dnešnímu dni neodstranil, přičemž lhůta k odstranění vytknutých vad marně uplynula již dne 8. 1. 2016.
Základní vadou, od níž se ostatně odvíjely vady další, byla absence povinného zastoupení advokátem. Jak Ústavní soud již několikrát konstatoval, srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 89/94 ze dne 29. 11. 1994 (N 58/2 SbNU 151; veškerá judikaturu Ústavního soudu dostupná též z: www.nalus.usoud.cz), smyslem povinného zastoupení advokátem je, aby (s ohledem na mimořádnou závažnost řízení před Ústavním soudem) Ústavní soud jako specializovaný soud nebyl neúměrně zatěžován nekvalifikovanými návrhy a nekvalifikovaným přístupem účastníků k jednání. Jakkoli si je Ústavní soud vědom omezených možností stěžovatele předestřít zásadní ústavněprávní argumentaci, bylo na něm, aby vyslyšel výzvu Ústavního soudu a zvolil si advokáta, jež by vylíčil, v čem spočívalo jeho omezení základních lidských práv a svobod stěžovatele. Pokud tak neučinil, nemůže tuto jeho nečinnost Ústavní soud nikterak nahrazovat a stížnost stěžovatele tak ani nemůže posoudit ve věci samé.
Ústavnímu soudu proto nezbylo než postupovat podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh odmítnout z důvodu neodstranění vad návrhu v určené lhůtě.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. ledna 2016
Vojtěch Šimíček v. r.
soudce zpravodaj