ECLI:CZ:US:2016:2.US.3690.13.1
sp. zn. II. ÚS 3690/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Tomáše Liptáka, zastoupeného Mgr. Janem Rambouskem, advokátem, se sídlem Sokolovská 161/2170, Praha, proti usnesení Policie České republiky, Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu ze dne 19. 7. 2012 č. j. ÚDV-21-88/TČ-2010-009011, a proti usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 7. 12. 2012 sp. zn. 40 Nt 756/2012, za účasti Policie České republiky, Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a Okresního soudu v Mělníku jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 6. 12. 2013, stěžovatel napadl usnesení Policie České republiky, Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu ze dne 19. 7. 2012 č. j. ÚDV-21-88/TČ-2010-009011 (dále jen "usnesení policie"), kterým mu byla uložena pořádková pokuta. Rovněž napadl usnesení Okresního soudu v Mělníku (dále jen "okresní soud") ze dne 7. 12. 2012 sp. zn. 40 Nt 756/2012 (dále jen "usnesení okresního soudu"), jímž byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení policie.
Ústavní soud předtím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ustanovení §72 odst. 3 až 5 zákona o Ústavním soudu stanoví následující: "Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě dvou měsíců od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.
Jestliže zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo." Tyto lhůty jsou propadné a nelze je tedy ani prodloužit, ani prominout. Zjistí-li Ústavní soud nedodržení lhůty, ústavní stížnost bez jednání odmítne.
Ústavní stížnost byla podána po lhůtě.
Stěžovatel ústavní stížnost podal k poštovní přepravě dne 5. 12. 2013, ač předmětné usnesení okresního soudu bylo vydáno dne 7. 12. 2012 a stěžovateli doručeno, jak si Ústavní soud ověřil dotazem u okresního soudu, již dne 20. 12. 2012.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, ústavní stížnost odmítl podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. ledna 2016
JUDr. Radovan Suchánek v.r.
soudce zpravodaj