ECLI:CZ:US:2016:2.US.963.16.1
sp. zn. II. ÚS 963/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Jaromíra Houžvičky, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2016 č. j. 2 As 297/2015-19, usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2016 č. j. 5 Afs 206/2015-23, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2015 č. j. 8 A 70/2012-87 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 14. 9. 2015 č. j. 59 Af 28/2014-77, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavnímu soudu byla dne 23. 3. 2016 doručena ústavní stížnost směřující proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2016 č. j. 2 As 297/2015-19, usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2016 č. j. 5 Afs 206/2015-23, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2015 č. j. 8 A 70/2012-87 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 14. 9. 2015 č. j. 59 Af 28/2014-77.
2. Návrh podaný k Ústavnímu soudu trpěl závažnou formální vadou, která zároveň znemožňovala jakékoli hmotněprávní posouzení; nebyla naplněna podmínka podle §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") - stěžovatel musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem.
3. Jak přitom vyplývá z desítek řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatel v minulosti učinil, návrh Ústavnímu soudu zvolil navzdory tomu, že byl opakovaně Ústavním soudem poučen o náležitostech vyžadovaných zákonem pro podání řádné ústavní stížnosti (viz např. řízení o návrzích stěžovatelů sp. zn. IV. ÚS 2283/13, sp. zn. I. ÚS 2856/14, sp. zn. IV. ÚS 3353/14, sp. zn. IV. ÚS 3408/14, sp. zn. III. ÚS 3506/14, sp. zn. II. ÚS 3867/14).
4. Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Za dané situace lze tedy považovat za neúčelné, aby soudce zpravodaj i v tomto řízení stěžovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání.
5. Ústavní soud proto - z důvodu nesplnění podmínky povinného právního zastoupení advokátem - vadný návrh stěžovatele mimo ústní jednání podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. dubna 2016
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj