ECLI:CZ:US:2016:3.US.2627.16.1
sp. zn. III. ÚS 2627/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti společnosti ACARTIA Holdings Limited, se sídlem Eagle House 10th floor, Kyriakou Matsi 16, 1082 Nikósie, Kypr, zastoupené doc. JUDr. Tomášem Gřivnou, Ph.D., advokátem se sídlem Revoluční 1044/23, 110 00 Praha 1, proti žádosti státní zástupkyně Městského státního zastupitelství o předběžné zajištění v trestním řízení sp. zn. 1 KZV 215/2013 ze dne 19. 5. 2016 a žádosti státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze o právní pomoc v trestní věci sp. zn. 1 KZV 215/2013 ze dne 30. 5. 2016, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Předmětným návrhem podaným podle §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu se stěžovatelka domáhá toho, aby Ústavní soud konstatoval, že v záhlaví uvedenými postupy orgánu veřejné moci došlo k porušení jejích práv garantovaných čl. 11 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i práva vyplývajícího z čl. 2 odst. 2 Listiny a čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky. Stěžovatelka také požaduje, aby Ústavní soud státním zástupcům městského státního zastupitelství zakázal pokračovat v porušování stěžovatelčiných základních práv a přikázal jim, aby obnovili stav před jejich porušením. Stěžovatelka Ústavní soud konečně žádá o přednostní projednání věci.
Jak z návrhu vyplynulo, Městské státní zastupitelství v Praze v trestní věci obviněného Františka Savova zaslalo rakouskému Centrálnímu státnímu zastupitelství pro ekonomickou kriminalitu a korupci žádost o předběžné zajištění 25 000 000 Eur na bankovním účtu stěžovatelky. Státní zastupitelství ve Vídni v reakci na tuto žádost nařídilo dne 19. 5. 2016 předběžné zajištění uvedených finančních prostředků.
V reakci na žádost Městského státního zastupitelství v Praze o právní pomoc ze dne 30. 5. 2016 pak o zajištění předmětné sumy dne 8. 6. 2016 rozhodl Okresní soud pro trestní věci ve Vídni.
Stěžovatelka zejména argumentuje, že zajištěné prostředky nikterak nesouvisí s trestní věcí obviněného Františka Savova. Dále stěžovatelka namítá, že Městské státní zastupitelství v Praze zvolilo institut právní pomoci upravený v §39 až 77 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci ve věcech trestních, čímž stěžovatelce odepřely možnost brojit proti napadenému postupu řádným opravným prostředkem, jak by bylo možno učinit, pokud by státní zastupitelství využilo institutu evropského zajišťovacího příkazu dle ustanovení §226 a násl. zákona o mezinárodní spolupráci ve věcech trestních. K volbě institutu právní pomoci (v užším smyslu) přitom údajně nebyl žádný legitimní a právem aprobovaný důvod, neboť tento institut má údajně za stávající právní úpravy smysl pouze v případě, že se jedná o styk s tzv. třetími zeměmi, u nichž institutu evropského zajišťovacího rozkazu využít nelze.
K projednání podaného návrhu není Ústavní soud příslušný.
Stěžovatelka napadá žádosti státního zastupitelství o předběžné zajištění finančních prostředků a o právní pomoc v trestní věci. Samotné tyto žádosti ovšem nezasahují a nejsou ani způsobilé zasáhnout do stěžovatelčiných práv. K takovému zásahu (nikoli ovšem nutně k porušení) mohlo dojít až zajištěním předmětných finančních prostředků v Rakousku, k němuž dle ústavní stížnosti došlo nejdříve rozhodnutím Státního zastupitelství ve Vídni a následně rozhodnutím Okresního soudu pro trestní věci ve Vídni. Jakákoli případná procesní obrana stěžovatelky tedy musí směřovat právě proti těmto rozhodnutím, a to ve státě, kde byla vydána.
Napadené žádosti samy o sobě představují pouze jedny z mnoha dílčích postupů orgánů činných v trestním řízení, kterými nemůže být zasahováno do práv obviněných či jiných osob. Tyto dílčí kroky nepředstavují rozhodnutí ani jiný zásah ve smyslu §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a Ústavnímu soudu nepřísluší je jednotlivě přezkoumávat a tím spíše pak není v jeho pravomoci zakázat státnímu zastupitelství vyžádání právní pomoci od jiných států.
Z uvedených důvodů byl tedy návrh odmítnut podle ustanovení §43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu. Návrh na přednostní projednání věci jakožto návrh akcesorický sdílí osud ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. září 2016
Milada Tomková v. r.
soudkyně zpravodajka