ECLI:CZ:US:2016:3.US.2644.16.1
sp. zn. III. ÚS 2644/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele Václava Procházky, zastoupeného Mgr. Ing. Ondřejem Malým, advokátem, sídlem Palackého třída 3048/124, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. června 2016, č. j. KSBR 27 INS 3244/2014-B-35, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Návrhem podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, jímž mu nebylo přiznáno hlasovací právo podle §51 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), a kterým bylo zasaženo do jeho základních práv na ochranu majetku a na soudní ochranu vyplývajících z čl. 11 a 36 Listiny základních práv a svobod.
2. Z veřejně přístupných zdrojů (http://portal.justice.cz) Ústavní soud zjistil, že u Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud") je pod sp. zn. KSBR 27 INS 3244/2014 vedeno insolvenční řízení, jehož předmětem je úpadek konkrétního dlužníka. Dne 7. 6. 2016 se za účasti jediného věřitele (stěžovatele zastoupeného advokátem) uskutečnilo přezkumné jednání a schůze věřitelů. Z protokolu pořízeného o tomto jednání se podává, že insolvenční správkyně navrhla zařadit stěžovatelovu pohledávku do dalšího přezkumného jednání, protože nesouhlasí s jeho tvrzením, že provedl řádně a plně opravu a doplnění své přihlášky. Soud nařídil o této přihlášce další přezkumné jednání, a to na 19. 7. 2016 (pozn. usnesením ze dne 17. 6. 2016 ho poté odročil na 4. 10. 2016). V rámci schůze věřitelů soud konstatoval, že rozhodnutí o hlasovacích právech věřitelů nebude prováděno, protože nejsou přítomni žádní věřitelé, kteří by měli zjištěnou pohledávku, a mohli by proto hlasovat. Na návrh insolvenční správkyně krajský soud rozhodl napadeným usnesením o hlasovacím právu dosud nepřezkoumaného věřitele (tj. stěžovatele) tak, že mu nepřiznal hlasovací právo s tím, že o něm může být znovu rozhodnuto po přezkumu jeho pohledávky; rozhodnutí odůvodnil souhlasem s důvodnými pochybnostmi insolvenční správkyně o pravosti této pohledávky.
3. Stěžovatel v ústavní stížnosti informuje, že jeho pohledávka byla do insolvenčního řízení přihlášena z důvodu nesplněných směnečných závazků dlužníka vůči němu, kdy pohledávka byla doložena pravomocným a vykonatelným směnečným platebním rozkazem krajského soudu. Insolvenční správkyně ho přesto vyzvala k opravě a doložení přihlášky, na což reagoval a podklady doložil. I přesto insolvenční správkyně navrhla pohledávku zařadit do dalšího přezkumného jednání a krajský soud s tímto postupem vyslovil souhlas. Tento postup krajského soudu stěžovatel považuje za fatální selhání.
4. Podle názoru stěžovatele bylo napadeným rozhodnutím a postupem soudu zasaženo do principů řádného a spravedlivého procesu, zejména že rozhodnutím byla porušena povinnost soudu vypořádat se se všemi rozhodujícími skutečnostmi a námitkami, a to způsobem odpovídajícím míře jejich závažnosti. Pomocí odkazů na konkrétní judikaturu Ústavního soudu (nález sp. zn. III. ÚS 1824/13 a nález sp. zn. IV. ÚS 2372/11) dokládá důležitost náležitého odůvodnění.
5. Ústavní soud posoudil splnění podmínek řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný; stěžovatel je právně zastoupen v souladu s požadavky §29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost je však nepřípustná.
6. Stěžovatel odkazuje na dřívější nálezy Ústavního soudu, přitom opomíjí, že právní závěry v nich obsažené byly překonány stanoviskem pléna ze dne 21. 4. 2015 sp. zn. Pl. ÚS-st. 41/15 (dostupné na http://nalus.usoud.cz). Podle právní věty tohoto stanoviska je ústavní stížnost proti usnesení insolvenčního soudu, kterým bylo do 31. prosince 2013 podle §51 odst. 1 nebo 3 insolvenčního zákona rozhodnuto o hlasovacím právu přihlášeného věřitele na schůzi věřitelů, podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná. Z odůvodnění tohoto stanoviska vyplývá (bod 10. i.f.), že tento právní názor má význam i po nabytí účinnosti novely insolvenčního zákona provedené zákonem č. 294/2013 Sb.
7. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj podle ustanovení §75 odst. 1 a §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavní soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl. Důvody pro připuštění přezkumu napadeného ustanovení podle §75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavní soudu nebyly shledány, neboť posouzení právního postavení stěžovatele v probíhajícím insolvenčním řízení je závislé na přezkumu jeho přihlášené pohledávky, k čemuž má dojít na dalším přezkumném jednání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. září 2016
Josef Fiala v. r.
předseda senátu