ECLI:CZ:US:2016:3.US.3718.15.1
sp. zn. III. ÚS 3718/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Office Centre Vinohrady, spol. s r. o., se sídlem Římská 15, Praha 2, zastoupené Mgr. Alešem Hanákem, advokátem, se sídlem Španovského 316, Pacov, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. září 2015 č. j. 55 Co 334/2015-283, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 21. 12. 2015 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a ustanovení §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví citovaného usnesení Městského soudu v Praze, neboť má za to, že jím bylo porušeno zejména její právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), zahrnující mimo jiné rovnost účastníků řízení před soudem a právo účastníka řízení vyjádřit se ke všem skutečnostem, z nichž soud při posuzování věci vychází.
2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti (§42 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.
3. Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Za procesní prostředek k ochraně práva považuje jak řádný a mimořádný prostředek s výjimkou obnovy řízení, tak jiný návrh, který je způsobilý zahájit řízení, v němž se navrhovatel může domoci odstranění jím namítané vady řízení či vady rozhodnutí (srov. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
4. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je tedy její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.
5. Právní zástupce stěžovatelky přitom v přípisu adresovaném Ústavnímu soudu sdělil (a vyplývá to i z internetové aplikace http://infosoud.justice.cz), že stěžovatelka spolu s ústavní stížností podala z opatrnosti k Nejvyššímu soudu dovolání, byť byla městským soudem poučena, že dovolání proti jeho usnesení není přípustné. Dovolání včetně spisu bylo Nejvyššímu soudu doručeno dne 15. 1. 2016 a je zde podle informace právního zástupce stěžovatelky zaevidováno pod spisovou značkou 26 Cdo 189/2016.
6. Pokud tedy stěžovatelka využila svého práva podat mimořádný opravný prostředek, je nezbytné podané dovolání považovat za poslední procesní prostředek, který zákon k ochraně jejich práv poskytuje. Z uvedeného pak lze dovodit, že se ze strany stěžovatelky jde o návrh nepřípustný podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
7. Současné podávání dovolání a ústavní stížnosti nadto není řešením, které by vyhovovalo požadavku právní jistoty. Věcným projednáním ústavní stížnosti by mohlo dojít k vydání dvou rozdílných rozhodnutí v téže věci. Navíc je třeba poznamenat, že opačný postup ze strany soudce zpravodaje (spočívající např. ve vyčkávání na rozhodnutí dovolacího soudu) by mohl být považován za zásah do ústavního práva na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 Listiny. Neodmítnutím ústavní stížnosti pro nepřípustnost by si totiž soudce zpravodaj ponechával ve své agendě i případ, který by rozvrhem práce při podání ústavní stížnosti až po rozhodnutí dovolacího soudu mohl být (a se značnou pravděpodobností by také byl) přidělen jinému soudci zpravodaji.
8. Z uvedených důvodů Ústavní soud stěžovatelčinu ústavní stížnost jako nepřípustnou podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. února 2016
Josef Fiala v. r.
soudce zpravodaj