infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 25.05.2016, sp. zn. IV. ÚS 1147/16 [ usnesení / SLÁDEČEK / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2016:4.US.1147.16.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2016:4.US.1147.16.1
sp. zn. IV. ÚS 1147/16 Usnesení Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Vladimíra Dostála, zastoupeného Mgr. Petrem Miketou, advokátem se sídlem Jaklovecká 1249/18, Ostrava, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2016 č. j. 8 Nc 17/2015-938, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I Ústavnímu soudu byl dne 11. 4. 2016 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného usnesení okresního soudu. Tímto rozhodnutím bylo na základě námitky podjatosti uplatněné stěžovatelem rozhodnuto, že soudkyně Okresního soudu v Ostravě JUDr. Leona Cibulková není vyloučena z projednání a rozhodnutí věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 37 C 280/94. Stěžovatel tvrdí, že uvedeným rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv podle čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy. K tomu mělo podle stěžovatele dojít v důsledku nesprávného postupu Krajského soudu v Ostravě, který měl stěžovateli - podle jeho názoru - vyhovět a rozhodnout o vyloučení soudkyně z projednávání a rozhodnutí ve výše uvedené věci. II Z přiloženého spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že stěžovatel se žalobou domáhá po České republice - Ministerstvu spravedlnosti zaplacení částky 653 333 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody podle zákona č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem. Věc je vedena u Okresního soudu v Ostravě pod č. j. 37 C 280/94. Podle stěžovatele dochází v tomto řízení k opakovaným průtahům, kdy stěžovatel na tyto průtahy reaguje dalšími žalobami, kterými žádá o odškodnění za nesprávný úřední postup. Stěžovatel má za to, že odpovědnost za tyto průtahy nese do značné míry soudkyně JUDr. Leona Cibulková, která podle jeho názoru nerespektuje ústavní pořádek České republiky a vydává nesprávná rozhodnutí, která jsou posléze rušena soudy vyšších instancí (srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2201/10). III Před tím, než přistoupí k posouzení ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jeho projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu, a to včetně podmínky ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, tj. vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 3). K základním zásadám ovládajícím řízení o ústavních stížnostech patří zásada subsidiarity, podle níž je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1 ve spojení s §72 odst. 3 a 4 zákona o Ústavním soudu), nejsou-li dány (zvláštní) důvody přijetí ústavní stížnosti. Rozhodovací činnost Ústavního soudu je tedy primárně zaměřena na přezkum věcí pravomocně skončených, v nichž případný zásah do ústavně zaručených základních práv nebo svobod již nelze napravit odpovídajícími procesními prostředky v rámci daného řízení samotného. V posuzovaném případě je patrné, že řízení o žalobě stěžovatele vedené pod sp. zn. 37 C 280/94 doposud meritorně neskončilo. Není proto věcí Ústavního soudu napravovat možná pochybení obecných soudů v čase, kdy je mohou napravit soudy samy jako v projednávané věci. Případně vadné posouzení námitky podjatosti mohou soudy napravit v průběhu dalšího řízení. Teprve po jeho skončení, resp. po vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva, bude-li se stěžovatel nadále domnívat, že jejich prostřednictvím tvrzený stav protiústavnosti nebyl napraven, se může obrátit na Ústavní soud (obdobně srov. např. sp. zn. II. ÚS 2815/09, IV. ÚS 237/09, II. ÚS 644/12 a III. ÚS 2913/13). Na základě výše uvedeného Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné V Brně dne 25. května 2016 JUDr. Vladimír Sládeček soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2016:4.US.1147.16.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 1147/16
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 25. 5. 2016
Datum vyhlášení  
Datum podání 11. 4. 2016
Datum zpřístupnění 3. 6. 2016
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - KS Ostrava
Soudce zpravodaj Sládeček Vladimír
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §14
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti (dílčímu) procesnímu rozhodnutí
Věcný rejstřík soudce/podjatost
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-1147-16_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 92852
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-06-17