ECLI:CZ:US:2016:4.US.1342.16.1
sp. zn. IV. ÚS 1342/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Světlany Kurtincové a Ivana Kurtince, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 1edna 2016 č. j. 19 Co 392/2015-211 a rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 20. října 2015 č. j. 6 C 44/2015-196, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 22. 4. 2016, podanou k poštovní přepravě dne 26. 4. 2016, se stěžovatelé s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod domáhali zrušení shora označených rozhodnutí.
Z napadených rozhodnutí připojených k ústavní stížnost vyplynulo, že Okresní soud v Trutnově zamítl jako nedůvodnou žalobu stěžovatelů proti žalovaným Vratislavu Krátkému a Ivě Krátké, kterou se domáhali po každém z nich zaplacení částky 5.000 (celkem 20.000 Kč) jako náhrady škody na věcech ztracených či poškozených při vystěhování žalobců z bytu dne 5. 10. 2010. K odvolání stěžovatelů Krajský soud v Hradci Králové rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.
Předtím, než Ústavní soud přikročí k věcnému přezkumu stěžovaných rozhodnutí, vždy zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky kladené na ni zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), tedy mimo jiné též to, zda byla podána včas.
Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost třeba podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové je rozhodnutím o posledním procesním prostředku k ochraně práva stěžovatelů, neboť dovolání proti němu vylučuje ustanovení §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Stěžovatelé v ústavní stížnosti neuvedli, kdy jim byl předmětný rozsudek doručen, a proto Ústavní soud tuto skutečnost ověřil dotazem u Okresního soudu v Trutnově. Z kopií doručenek, které si vyžádal, zjistil, že rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové byl doručen Světlaně Kurtincové dne 4. 2. 2016 a Ivanu Kurtincovi dne 15. 2. 2016. Dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti uplynula stěžovatelce dnem 4. 4. 2016 a stěžovateli dnem 15. 4. 2016. Byla-li ústavní stížnost podána k poštovní přepravě až dne 26. 4. 2016, stalo se tak po lhůtě stanovené zákonem.
Ústavní soud nepřehlédl, že stěžovatelé nebyli v řízení před Ústavním soudem zastoupeni advokátem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), nepovažoval však za účelné vyzývat je k zajištění právního zastoupení, neboť i bezvadná ústavní stížnost by na závěru o zmeškání lhůty k jejímu podání nemohla ničeho změnit.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, jako návrh podaný po lhůtě, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. května 2016
Milada Tomková v. r.
soudkyně zpravodajka