ECLI:CZ:US:2016:4.US.1811.16.1
sp. zn. IV. ÚS 1811/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatelky: ILV-energy s. r. o., se sídlem Příchovice 275, 334 01 Příchovice, zastoupené Mgr. Markem Dejmkem, advokátem se sídlem Perlová 7, 301 50 Plzeň, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 3. 2016, č. j. 8 Afs 182/2015-36, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 6. 6. 2016, navrhovatelka napadla v záhlaví označený rozsudek, kterým byla zamítnuta její kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 10. 2015, č. j. 57 Af 29/2014-58, kterým byla zamítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství, jímž bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky proti rozhodnutí specializovaného finančního úřadu, kterým byla zamítnuta stížnost stěžovatelky na postup plátce daně při výběru odvodu elektřiny ze slunečního záření za období září až prosinec 2013.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Ke stěžovatelčině ústavní stížnosti byla přiložena plná moc ze dne 19. 1. 2015, již však není možné považovat za zákonem vyžadovanou speciální plnou moc dle ustanovení §31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, a to proto, že byla vystavena dříve, než bylo vydáno ústavní stížností napadené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Dle ustanovení §31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu musí být v plné moci k zastupování účastníka v řízení před Ústavním soudem výslovně uvedeno, že je pro takové zastupování udělena. Z uvedeného vyplývá požadavek, aby bylo zmocnění učiněno až poté, co došlo k tvrzenému zásahu do základního práva (srov. usnesení Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 403/01, srov. Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I.: Zákon o Ústavním soudu s komentářem, ASPI a. s., Praha, 2007, str. 107-108).
Vzhledem k tomu byl právní zástupce stěžovatelky dopisem, který mu byl doručen dne 11. 7. 2016, vyzván k odstranění této vady, k čemuž mu byla dána lhůta 14 dnů. Uvedený nedostatek však nebyl navzdory výše uvedené výzvě odstraněn. Právní zástupce na výzvu k odstranění vady nereagoval.
S ohledem na shora uvedené nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. července 2016
Jaroslav Fenyk v. r.
soudce Ústavního soudu