ECLI:CZ:US:2016:4.US.2129.16.1
sp. zn. IV. ÚS 2129/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 14. září 2016 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu R. F., t. č. ve Věznici Plzeň, Klatovská třída 652/202, bez právního zastoupení, proti rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. dubna 2016 č. j. 8 Tdo 426/2016-36, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem, který Ústavní soud obdržel dne 30. června 2016, se stěžovatel domáhal přezkumu rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. dubna 2016 č. j. 8 Tdo 426/2016-36, jímž bylo odmítnuto jeho dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. října 2015 sp. zn. 6 To 67/2015, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 7 T 49/2008. Jak vyplývá z rozhodnutí dovolacího soudu (které však stěžovatel k ústavní stížnosti nepřiložil), stěžovatel byl odsouzen pro trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákona č. 140/1961 Sb. účinného do 31. 12. 2009 k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř a půl roku. Trestným činem byla způsobena škoda ve výši cca 2 miliony Kč.
V podání stěžovatel uvedl, že je nemajetný a nemá šanci splnit procesní podmínky návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem. Konstatoval, že se snaží sehnat advokáta, který by jej před Ústavním soudem zastupoval, k čemuž Ústavní soud požádal o přiznání lhůty.
Jelikož podání neobsahovalo náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl stěžovatel dopisem ze dne 15. července 2016 (doručení vykázáno dne 18. července 2016) vyzván k odstranění vad návrhu, zejména k odstranění nedostatku právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem (srov. §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). K tomu byla stěžovateli stanovena lhůta 30 dnů s upozorněním, že po jejím marném uplynutí bude návrh odmítnut.
Dne 20. července 2016 Ústavní soud obdržel přípis, v němž stěžovatel opětovně zdůraznil, že není schopen splnit požadované podmínky a opatřit si advokáta, který by jej zastupoval v řízení před Ústavním soudem. Stěžovatel žádal Ústavní soud, aby mu vystavil potvrzení, že projevil touhu podat si ústavní stížnost, aby se mohl následně obrátit na Evropský soud pro lidská práva.
Ústavní soud konstatuje, že uložená třicetidenní lhůta k odstranění vad podání marně uplynula dne 17. srpna 2016. Vadu návrhu spočívající v nedostatku právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem, ani další jemu vytýkané vady (nepředložení kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku, neoznačení důkazů, absence petitu) však stěžovatel dosud neodstranil. Posledně doručený přípis stěžovatele Ústavní soud s ohledem na jeho obsah neposoudil jako žádost o prodloužení lhůty.
Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v souladu s §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout pro neodstranění vad podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. září 2016
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj