ECLI:CZ:US:2016:4.US.2276.14.1
sp. zn. IV. ÚS 2276/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 3. února 2016 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu společnosti LIBATEX s. r. o., Libavské Údolí 44, 357 53 Libavské údolí, právně zastoupené JUDr. Michalem Magliou, advokátem se sídlem Bělehradská 1042/14, Karlovy Vary, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 9. dubna 2014, č. j. 15 Co 11/2008-232, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností napadeným usnesením rozhodl odvolací soud tak, že změnil výrok I. a II. usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 16. 8. 2007 č. j. 17 Nc 7006/2007-41. Změna spočívala v tom, že krajský soud nařídil podle vykonatelného notářského zápisu č. Nz 105/2002, N 108/2002 sepsaného dne 6. 5. 2002 notářem JUDr. Otakarem Pánkem k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 56 808 191,74 Kč spolu s úrokem ve výši 3 % jdoucím od 1. 1. 2005 do 31. 10. 2008, pro náklady exekuce a pro náklady oprávněného, stanovené jak tímto usnesením, tak i stanovené dále v průběhu řízení, exekucí. Provedením exekuce byl určen Mgr. Miloš Dvořák, soudní exekutor se sídlem Exekutorského úřadu v Sokolově, s adresou kanceláře Zahradní 328, Loket. Dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení před soudem I. a II. stupně tak, že povinný je povinen zaplatit oprávněnému částku 186 385 Kč. Návrh oprávněné, aby byla nařízena exekuce na majetek povinného pro úrok ve výši 3 % z částky 56 808 191,74 Kč, byl zamítnut. ;
Na závěr uvedeného usnesení byli účastníci řízení poučeni o tom, že je proti němu přípustné dovolání, a to za podmínek v §237 o. s. ř. O přípustnosti dovolání je oprávněn rozhodovat pouze dovolací soud. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu, prostřednictvím soudu prvního stupně, do dvou měsíců od doručení daného usnesení.
Stěžovatel uvedeného práva využil, dovolání podal, avšak, jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015 sp. zn. 26 Cdo 2071/2015, tento dovolací řízení zastavil, a to z důvodu zpětvzetí návrhu.
II.
Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita k jiným procesním prostředkům, které zákon stěžovateli poskytuje k ochraně jeho práva, což znamená, že k jejímu věcnému projednání může dojít pouze za předpokladu, že stěžovatel tyto prostředky (efektivně) vyčerpal. V opačném případě by byla ústavní stížnost podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná.
Právní úprava dovolání a s ní související úprava podmínek přípustnosti ústavní stížnosti doznala s účinností od 1. 1. 2013 podstatných změn, a to v souvislosti s přijetím zákona č. 404/2012 Sb. Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., je nyní stěžovatel povinen vyčerpat i mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. To znamená, že musí vyčerpat i dovolání, jehož přípustnost (mimo jiné) závisí na posouzení podmínek uvedených v §237 o. s. ř., ve znění zákona č. 404/2012 Sb. Ústavní soud v této souvislosti vyslovil názor, že jakákoliv námitka, jejíž podstatou je tvrzení o porušení ústavně zaručených základních práv a svobod rozhodnutím nebo postupem odvolacího soudu v občanském soudním řízení, je uplatnitelná i jako dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném od 1. 1. 2013, tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (blíže k této otázce viz podrobně odůvodněné usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 772/13 ze dne 28. 3. 2013, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Výjimku představují pouze ty námitky, k jejichž uplatnění zákon stanoví jiný právní prostředek ochrany práva (např. žalobu pro zmatečnost podle §229 odst. 1 až 3 o. s. ř.).
Stěžovatel v projednávané věci sice podal dovolání, nicméně, jak vyplynulo z vyžádaného soudního spisu, toto vzal následně zpět. Nejvyšší soud proto svým usnesením ze dne 27. 5. 2015 dovolací řízení zastavil. Za dané situace Ústavnímu soudu nezbylo, než stěžovatelův návrh, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, odmítnout podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu pro nepřípustnost.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. února 2016
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj