ECLI:CZ:US:2016:4.US.2634.16.1
sp. zn. IV. ÚS 2634/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti Marie Kožejové, zastoupené Mgr. Petrem Miketou, advokátem se sídlem v Ostravě, Jaklovecká 1249/18, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2016, č. j. 5 Ads 75/2016-38, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 8. 3. 2016, č. j. 38 Ad 39/2013-96, odmítl návrh stěžovatelky na obnovu řízení, které bylo skončeno rozsudkem ze dne 12. 8. 2014, o žalobě proti odvolacímu rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí, jímž byla pravomocně zamítnuta její žádost o dávku státní sociální podpory - příspěvek na bydlení od 1. 7. 2013. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 26. 5. 2016, č. j. 5 Ads 75/2016-38, zamítl kasační stížnost stěžovatelky proti usnesení krajského soudu; vyšel z toho, že podle §114 odst. 1 s. ř. s. není obnova řízení daného typu přípustná.
Proti rozsudku Nejvyššího správního soudu se stěžovatelka brání ústavní stížností doručenou dne 8. 8. 2016 a navrhuje, aby Ústavní soud rozhodnutí zrušil. Namítá zásah do práv podle čl. 30, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který spatřuje v tom, že obnova řízení nebyla připuštěna, přestože pro ni má přiznání příspěvku na bydlení zásadní význam. Vyjadřuje pochybnosti o ústavní konformitě ustanovení §114 odst. 1 s. ř. s., byť v tomto směru neuplatňuje žádný procesní návrh (petit).
Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a stěžovatelka je v souladu s §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zastoupena advokátem; rovněž není nepřípustná podle §75 odst. 1 téhož zákona.
Stěžovatelka spatřuje zásah do svých ústavně zaručených práv v nevyhovění jejímu návrhu na obnovu řízení. Ústavní soud konstatuje, že ustanovení §114 odst. 1 s. ř. s., z něhož obecné soudy vycházely, je jednoznačné a bez prostoru k výkladovým variantám stanoví, že obnova řízení před správními soudy je přípustná výhradně proti rozsudku vydanému v řízení o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu nebo ve věcech politických stran a hnutí. Samo o sobě nezavdává prostor pro pochybnosti o své ústavnosti [srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 5. 2010, sp. zn. IV. ÚS 680/10, ze dne 18. 2. 2010, sp. zn. II. ÚS 3163/09, nebo ze dne 17. 10. 2007, sp. zn. I. ÚS 776/07, dostupná na http://nalus.usoud.cz)]. Zákonná úprava odpovídá koncepci soudního přezkumu rozhodnutí správních orgánů podle §65 a násl. s. ř. s.; obnova soudního řízení přichází v úvahu pouze tehdy, není-li možné dosáhnout obnovy výchozího správního řízení, o kterou má účastník usilovat především.
Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. srpna 2016
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu