ECLI:CZ:US:2016:4.US.3029.16.1
sp. zn. IV. ÚS 3029/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou ve věci návrhu Ing. Miloše Černého, zastoupeného Jitkou Stanoevovou, advokátkou se sídlem v Brně, Chládkova 3, proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 31. ledna 2011, č. j. 11 T 204/2010-296, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se na Ústavní soud obrátil s podáním označeným jako ústavní stížnost, v němž obsáhle, avšak ne příliš jasně, popsal okolnosti případu a konstatoval zásah do svých základních práv.
Z předestřených podkladů, jakož i ze spisu sp. zn. II. ÚS 1624/11, Ústavní soud zjistil, že navrhovatel proti napadenému rozhodnutí podal opravný prostředek; jelikož byl v daném řízení poškozeným, nebyl k podání stížnosti oprávněn, o čemž byl vyrozuměn usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 24. února 2011, sp. zn. 7 To 111/2011. Následně byl navrhovatel obžalován pro zločin křivého obvinění podle §345 odstavců 2 a 3 písmeno c) trestního zákoníku; rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 23. července 2012, sp. zn. 12 T 4/2012, byl shledán vinným a odsouzen. Odvolání navrhovatele Krajský soud v Brně zamítl usnesením ze dne 20. listopadu 2012, sp. zn. 8 To 439/2012. K dovolání Nejvyšší soud usnesením zrušil rozsudek Městského soudu v Brně i usnesení Krajského soudu v Brně a soudu prvního stupně přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. V naposledy zmíněném rozhodnutí Nejvyšší soud konstatoval, že postup Městského soudu v Brně ve věci sp. zn. 11 T 204/2010, byl v hrubém rozporu se zákonem, soudní judikaturou i odbornou literaturou, přičemž byl tolerován benevolentním přístupem státní zástupkyně.
V důsledku uvedených skutečností chtěl navrhovatel věc řešit cestou stížnosti pro porušení zákona. Jeho podnět však byl opakovaně odmítnut a sdělení o odložení podnětu bylo navrhovateli doručeno dne 12. července 2016. Zjevně od doručení sdělení Ministerstva spravedlnosti navrhovatel odvodil lhůtu k podání ústavní stížnosti. Jak je přitom z lustra Ústavního soudu patrné, ústavní stížnost směřující proti rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 31. ledna 2011 odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 27. července 2011, sp. zn. II. ÚS 1624/11. Z tohoto spisu je pak zřejmé, že navrhovateli bylo napadené usnesení Městského soudu v Brně doručeno v únoru 2011.
Podle ustanovení §72 odstavce 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Podle ustanovení §266 odstavce 1 trestního řádu může proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona. Tento mimořádný prostředek přísluší toliko ministru spravedlnosti a není procesním nástrojem, o kterém se zmiňuje §72 odstavec 3 zákona o Ústavním soudu.
V projednávaném případě se navrhovatel obrátil s podnětem na ministra spravedlnosti a dožadoval se využití jeho pravomoci podat stížnost pro porušení zákona, což však ministr neakceptoval. Od doručení informace o tomto postupu ministra spravedlnosti nelze odvodit lhůtu k podání ústavní stížnosti. Je proto nutno vycházet z faktu, že napadené usnesení Městského soudu v Brně bylo stěžovateli doručeno počátkem února 2011, tedy více než pět let před podáním návrhu k Ústavnímu soudu.
Podle ustanovení §43 odstavce 1 písmene b) zákona o Ústavním soudu proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako návrh zjevně opožděný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. září 2016
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj