ECLI:CZ:US:2016:4.US.3160.15.1
sp. zn. IV. ÚS 3160/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou ve věci návrhu Marie Taušové, zastoupené JUDr. Jaromírem Josefem, advokátem se sídlem v Hodoníně, Velkomoravská 378/1, směřujícího proti rozhodnutí Policie ČR, Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru daní a praní peněz, 2. oddělení, Praha - příkazu k prohlídce jiných prostor ze dne 12. ledna 2010, ČTS:OKFK-295-220/TČ-2008-18-C, ve spojení s jiným zásahem orgánu veřejné moci, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka se na Ústavní soud obrátila podáním, označeným jako ústavní stížnost, směřujícím proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod. Ve svém podání uvedla, že napadeným rozhodnutím policejního orgánu byla nařízena prohlídka bezpečnostní schránky specifikované v příkazu, jejíž byla navrhovatelka pronajímatelkou. Na základě příkazu provedl policejní orgán dne 13. ledna 2010 prohlídku a ze specifikované bezpečnostní schránky zajistil hotovost ve výši 2 000 000 Kč. Přestože od provedení prohlídky a zajištění peněz uplynulo pět let, nebyla dosud podána obžaloba a navrhovatelka nefiguruje mezi stíhanými osobami. Nadto, ačkoliv prohlídka byla nařízena v oblastní pobočce uvedené banky v Břeclavi, fakticky byla provedena v pobočce v Hodoníně. Za daného stavu navrhovatelka požadovala okamžité navrácení zajištěné částky. Městské státní zastupitelství v Praze ji vyrozumělo přípisem ze dne 26. června 2015, č. j. 1 KZV 168/2014-168, jímž její žádosti nevyhovělo. Navrhovatelka se tedy obrátila se žádostí o provedení dohledu nad činností Městského státního zastupitelství v Praze, na což reagoval státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze přípisem ze dne 27. srpna 2015, č. j. 1 VZT 588/2015-7, kterým podnět jako nedůvodný odložil.
Navrhovatelka má za to, že uvedeným postupem došlo k zásahu do jejích práv, a proto považuje, aby jako nezákonný, byl zrušen napadený příkaz policejního orgánu k prohlídce jiných prostor.
Ústavní soud se nejprve zaměřil na splnění formálních náležitostí ústavní stížnosti. Příkaz k prohlídce byl vydán 12. ledna 2010, prohlídka byla provedena dne 13. ledna 2010, přičemž před jejím započetím byl navrhovatelce příkaz předán. Tímto okamžikem, pro neexistenci jiných procesních prostředků, začala navrhovatelce běžet lhůta pro podání ústavní stížnosti. Ta podle ustanovení §72 odstavcem 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v tehdy platném znění, marně uplynula po 60 dnech v neděli 14., respektive v pondělí 15. března 2010.
Za zákonem předvídaný procesní prostředek, od jehož doručení se odvozuje lhůta k podání ústavní stížnosti, není možno považovat požadavek na vrácení zajištěných prostředků podaný po více než pěti letech od nařízení prohlídky ani následný podnět k dohledu nad činností státního zastupitelství.
Podle ustanovení §43 odstavce 1 písmene b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání zákonem o Ústavním soudu. S ohledem na výše popsané okolnosti Ústavní soud rozhodnul tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. ledna 2016
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj