ECLI:CZ:US:2016:4.US.487.16.1
sp. zn. IV. ÚS 487/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatele Štefana Suchého, proti elektronickému platebnímu rozkazu Okresního soudu v Šumperku ze dne 26. 2. 2015, č. j. EPR 294207/2014-5, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Okresní soud v Šumperku elektronickým platebním rozkazem ze dne 26. 2. 2015, č. j. EPR 294207/2014-5, uložil stěžovateli, aby zaplatil žalobkyni 92 292,75 Kč s příslušenstvím. Proti elektronickému platebnímu rozkazu se stěžovatel brání ústavní stížností ze dne 4. 2. 2016. Ze sdělení okresního soudu se podává, že elektronický platební rozkaz nabyl právní moci a je vykonatelný dnem 23. 5. 2015, přičemž stěžovatel si proti němu nepodal odvolání ani odpor.
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; takovými prostředky jsou podle §72 odst. 3 téhož zákona řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Takovým opravným prostředkem je mj. i odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu.
Citovaná ustanovení vyjadřují zásadu subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne rovněž princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost je třeba pojímat jako krajní prostředek k ochraně práva, který nastupuje teprve tehdy, pokud není možná náprava postupy před jinými orgány veřejné moci, tedy mj. pokud byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky obrany [srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 13. 7. 2000, sp. zn. III.ÚS 117/2000 (N 111/19 SbNU 79), dostupný na http://nalus.usoud.cz].
Ústavnímu soudu nezbývá než ústavní stížnost hodnotit jako nepřípustnou za situace, kdy byla podána proti elektronickému platebnímu rozkazu, aniž by se proti němu stěžovatel bránil zákonnými prostředky, které měl k dispozici. Takovým prostředkem byl především odpor, jímž by byl podle §174 odst. 2 o. s. ř. v plném rozsahu zrušen a soud by pokračoval v řízení a nařídil jednání. Elektronický platební rozkaz přitom obsahoval obsáhlé a detailní poučení o právu stěžovatele odpor podat, jakož i o lhůtě, místě podání a procesních úkonech, které je následně třeba učinit.
Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem podle §75 odst. 1 ve spojení s §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. února 2016
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj