ECLI:CZ:US:2017:1.US.1833.17.1
sp. zn. I. ÚS 1833/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové, Davida Uhlíře (soudce zpravodaj) a soudce Tomáše Lichovníka o ústavní stížnosti Františka Čížka, zastoupeného JUDr. Mgr. Jiřím Drobečkem, advokátem se sídlem v Hodoníně, Štefánikova 14, proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 113/2016-46 ze dne 22. března 2017 a Krajského soudu v Brně č. j. 62 A 59/2014-126 ze dne 28. dubna 2016, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Brně jako účastníků řízení a vedlejších účastníků 1) Krajského úřadu Jihomoravského kraje, 2) Jiřiny Čížkové, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel a vedlejší účastnice 2) napadli v řízení před správními soudy rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Tím bylo potvrzeno rozhodnutí povolující dodatečnou stavbu - stavební úpravy domu souseda stěžovatele. Krajský soud žalobu zamítl s tím, že stavební řízení neslouží k řešení sousedských sporů. Stěžovatel a vedlejší účastnice 2) si v roce 1986 postavili rodinný dům v blízkosti sousedního domu, musí tedy nést obvyklé následky takové blízkosti. Povolené nahrazení skleněných tvárnic (luxfer) neprůhlednými neotvíravými okny nemůže do jejich práv nijak zasáhnout. Stavební úprava není omezena ani požadavky na vzájemné odstupy staveb, neboť stávající výškové a objemové parametry stavby se nemění. Požárně nebezpečný prostor nebyl úpravou dotčen, hasičský záchranný sbor vydal kladné stanovisko.
2. Nejvyšší správní soud následné kasační stížnosti zamítl s tím, že stavební úprava se nemůže stěžovatele dotknout. Zabudováním neprůhledných neotvíravých oken stěžovatel nemůže být obtěžován víc než dosud. Otázka požární bezpečnosti byla taktéž řešena v souladu se zákonem, podle odborných podkladů.
3. Proti rozhodnutím krajského a Nejvyššího správního soudu stěžovatel brojil ústavní stížností, neboť se domníval, že jimi došlo k porušení jeho práva na soudní ochranu a na ochranu soukromí. Soudy se nezabývaly tím, že došlo ke zvětšení otvorů k umístění okem z původních 120x120 cm na 120x140 cm. Ve věci měly být uplatněny požadavky pro minimální vzájemné odstupy staveb. Soudy se nedostatečně zabývaly zachováním kvality prostředí a ochranou soukromí. Zásahem do konstrukce domu také došlo ke vzniku požárního přesahu.
4. Ústavní soud se seznámil s ústavní stížností a napadenými rozhodnutími; dospěl k závěru, že se jedná o návrh přípustný, avšak zjevně neopodstatněný [pro rozhodná kritéria srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 85/06 ze dne 25. 9. 2007 (N 148/46 SbNU 471)]. Zjevná neopodstatněnost ústavní stížnosti, přes její ústavněprávní rozměr, může mimo jiné plynout také z předchozích rozhodnutí Ústavního soudu, řešících shodnou či obdobnou právní problematiku [usnesení sp. zn. Pl. ÚS 24/02 ze dne 24. 9. 2002 (U 31/27 SbNU 341)].
5. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy České republiky), nikoliv prosté zákonnosti. Postavení vrcholného soudního orgánu v otázkách zákonnosti náleží v nynější věci Nejvyššímu správnímu soudu, přičemž námitky stěžovatele tuto zákonnou rovinu nepřesahují.
6. K námitkám vůči zjištění skutkového stavu lze stručně odkázat na setrvalý přístup Ústavního soudu k přehodnocování skutkových zjištění učiněných soudy či správními orgány, pokud sám potřebné důkazy neprovedl [srov. nálezy sp. zn. III. ÚS 23/93 ze dne 1. 2. 1994 (N 5/1 SbNU 41), I. ÚS 68/93 ze dne 21. 4. 1994 (N 17/1 SbNU 123), III. ÚS 84/94 ze dne 20. 6. 1995 (N 34/3 SbNU 257)]. Ústavně významné vady Ústavní soud v napadených rozhodnutích neshledal. Samotný spor o to, zda došlo ke zvětšení stavebního otvoru, nemá z hlediska ústavně zaručených práv význam.
7. Námitky proti snížení kvality života a zásahu do práva na soukromí se nijak nevypořádávají se závěry napadených rozhodnutí, jsou tak zjevně neopodstatněné. Stěžovatel nevysvětlil, jak může dojít k zásahu do těchto práv výměnou neprůhledných skleněných tvárnic za neprůhledná neotvíravá okna (dle zjištění soudu je podmínkou dodatečného stavebního povolení, aby stávající otvíravé okno bylo nahrazeno oknem neotvíravým). Správní soudy se zabývaly i námitkou zhoršení požární bezpečnosti: kladné stanovisko hasičského záchranného sboru a posouzení autorizovaného inženýra pro požární bezpečnost staveb stěžovatel taktéž blíže nezpochybnil.
8. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. července 2017
Kateřina Šimáčková v. r.
předsedkyně senátu