ECLI:CZ:US:2017:1.US.2656.17.1
sp. zn. I. ÚS 2656/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka a soudců Ludvíka Davida a Vojtěcha Šimíčka o návrhu na vyloučení soudce Jaroslava Fenyka (soudce zpravodaj) z rozhodování o ústavní stížnosti stěžovatelky M - KOVO s. r. o., adresa Rantířov 143,588 41 Vyskytná nad Jihlavou, zastoupené JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem, se sídlem Těsnohlídkova 9, 613 00 Brno, takto:
Soudce Jaroslav Fenyk je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 2656/17.
Odůvodnění:
1. Soudce Jaroslav Fenyk jako člen I. senátu a rozvrhem práce určený soudce zpravodaj ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M - KOVO s. r. o, vedené pod sp. zn. I. ÚS 2656/17, přípisem ze dne 6. 9. 2017 oznámil podle §37 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), předsedovi II. senátu, že se cítí být podjatým pro svůj poměr k zástupci účastníka řízení, který byl jeho kolegou v době společného působení na Nejvyšším státním zastupitelství a s nímž měl dlouhodobě vzájemně velmi negativní vztahy.
2. Podle ustanovení §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
3. Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; dále jen "Listina").
4. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práva na spravedlivý proces, které je zakotveno v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní naproti tomu o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
5. Funkce ústavního soudce má zvláštní povahu, v rámci které jsou na osobu soudce kladeny vysoké nároky a jsou mu stanovena přesná práva a povinnosti. Řečené se promítá na ústavní úrovni především v ustanovení čl. 84 Ústavy České republiky a na úrovni zákonné v od něj odvozeném ustanovení §4 odst. 3 a 4 zákona o Ústavním soudu, které stanovuje neslučitelnost funkce ústavního soudce s jinou placenou funkcí nebo jinou výdělečnou činností, s výjimkou správy vlastního majetku, činnosti vědecké, pedagogické, literární a umělecké. Na ústavní soudce jsou nadto kladeny značné nároky, jednak v podobě věkové hranice, jednak v podobě požadovaného vzdělání, bezúhonnosti a odborné způsobilosti.
6. Za nastíněných podmínek není možné u ústavního soudce předpokládat absenci jakýchkoli profesních vztahů, jelikož je zřejmé, že v rámci svého studia i profesního působení před i během výkonu funkce se setkával a setkává s mnohými osobami, ať už jako účastníky právních vztahů nebo působícími v právnických profesích, na akademické půdě, při publikační činnosti či při činnostech a příležitostech jiných. Samotná existence takového vztahu bez dalšího proto není způsobilá založit u osoby soudce podjatost - v opačném případě by totiž mohlo docházet k nadměrným překážkám v rozhodovací činnosti ústavních soudců a plnění jejich dalších povinností. Při posuzování nestrannosti osoby soudce je proto vždy třeba vycházet z předpokladu, že se jedná o profesionála schopného oddělit svůj profesní život od činnosti rozhodovací a od soukromých zájmů. Podjatost lze u soudce shledat teprve v případě, kdy je skutečně dán osobní vztah soudce k projednávané věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům.
7. Na základě výše uvedené argumentace proto II. senát Ústavního soudu, určený podle ustanovení §10 Rozvrhu práce Ústavního soudu na období od 1. ledna 2017 pro rozhodnutí o vyloučení soudce I. senátu ve smyslu ustanovení §38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, dospěl k závěru, že v daném případě existuje důvod podle ustanovení §36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu k vyloučení soudce Jaroslava Fenyka z projednání a rozhodování věci sp. zn. I. ÚS 2656/17 pro jeho předchozí poměr k zástupci stěžovatele.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. září 2017
Jiří Zemánek, v. r.
předseda senátu