ECLI:CZ:US:2017:1.US.3603.17.1
sp. zn. I. ÚS 3603/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové, soudce Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudce Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti !1AIKIDOS na podporu práv občanů v ekonomické a sociální oblasti!o.s., se sídlem Horní 1427/60, 700 30 Ostrava - Hrabůvka, zastoupeného Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem se sídlem Jozefa Skupy 1639/21, 708 00 Ostrava 8, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 71 Co 244/2017-44 ze dne 18. 8. 2017 a usnesení Okresního soudu v Ostravě č. j. 132 C 50/2014-35 ze dne 27. 4. 2017, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení §34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž mělo dojít zejména k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Z napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že shora označeným usnesením Okresní soud v Ostravě zamítl návrh stěžovatele na obnovu řízení ze dne 15. 12. 2016, neboť byl podán za žalobce panem Vojtěchem Keprtem, který není dle výpisu z obchodního rejstříku ani statutárním orgánem, vedoucím odštěpného závodu nebo jiné organizační jednotky žalobce, ani prokuristou. Okresní soud proto vyzval stěžovatele k odstranění této vady, na niž nikdo nereagoval. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Ostravě v záhlaví citovaným usnesením odvolací řízení pro neodstranění téže vady zastavil.
Proti rozhodnutím soudů brojí stěžovatel ústavní stížností, domáhaje se jejich kasace. Stěžovatel namítl, že Okresnímu soudu v Ostravě předložil zápis z členské schůze ze dne 20. 7. 2013, ze kterého dle něj vyplývá, že Vojtěch Keprt byl zvolen místopředsedou sdružení (dnes spolku) a bylo odsouhlaseno, že jménem sdružení budou samostatně vystupovat a jednat předseda a místopředseda sdružení a že Vojtěch Keprt byl pověřen podáním předmětné žaloby.
Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatele i obsah naříkaných soudních aktů a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud nedospěl k závěru, že by soudy stěžovateli odepřely spravedlnost zamítnutím žaloby, resp. zastavením odvolacího řízení z formalistických důvodů. Jak zejména zdůraznil odvolací soud, měl-li být dne 23. 6. 2014 zaslán zápis z členské schůze ze dne 20. 7. 2013 o pověření jednat za spolek, pak se nemůže jednat o zaslání listiny do předmětného spisu, když datum odeslání předchází datu podání původní žaloby a z obsahu spisu doručení žádné obdobné listiny není zřejmé. Stěžovatel však v prvé řadě nereagoval na výzvy k odstranění vad podání, což v ústavní stížnosti ani nepopírá. Tím si sám bez dalšího přivodil zamítnutí žaloby na obnovu řízení a posléze i zastavení odvolacího řízení. V tomto směru Ústavní soud žádná pochybení soudů neshledal, a tudíž odmítl ústavní stížnost podle 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 5. prosince 2017
Kateřina Šimáčková v. r.
předsedkyně senátu