ECLI:CZ:US:2017:2.US.2538.17.1
sp. zn. II. ÚS 2538/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti stěžovatelek a) Anny Kuchařové, b) Soni Skružné, proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 26. dubna 2017 č. j. 8 C 313/2016-98, za účasti Okresního soudu Praha-východ jako účastníka řízení a Mgr. Ing. Lubomíra Křikavy, jako vedlejšího účastníka řízení takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byla dne 10. srpna 2017 doručena ústavní stížnost stěžovatelek proti rozhodnutí uvedenému v záhlaví tohoto usnesení. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní stížnost stěžovatelek zákonné náležitosti nesplňovala, zejména nebyla sepsána advokátem a nebyla spolu s ní předložena kvalifikovaná plná moc pro řízení před Ústavním soudem ani kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva (§29, §30 odst. 1, §31 odst. 2 a §72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu).
Ústavní soud stěžovatelky proto vyzval k odstranění uvedených vad návrhu a zároveň je upozornil, že neodstraní-li vytýkané vady ve lhůtě jednoho měsíce, bude jejich návrh odmítnut. Poučil je také o náležitostech návrhu i o možnosti žádat Českou advokátní komoru o určení advokáta k zastupování v řízení před Ústavním soudem. Tato výzva byla oběma stěžovatelkám doručena dne 24. srpna 2017, lhůta k odstranění vad jim tak uplynula v pondělí 25. září 2017. Stěžovatelka b) v této lhůtě nijak nereagovala. Stěžovatelka a) dopisem sdělila, že nemá důvěru v právnicky vzdělané osoby a nemůže být nucena ke spolupráci s právním zástupcem. Protože obdobné námitky obsahovala již ústavní stížnost stěžovatelek, Ústavní soud jim ve výzvě k odstranění vad vysvětloval, že podmínka zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem plyne ze zákona o Ústavním soudu, kterým se Ústavní soud musí řídit, a proto na této podmínce musí trvat. Lze proto shrnout, že stěžovatelky byly dostatečně poučeny o náležitostech návrhu i povinnosti zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti, vady návrhu však ve stanovené lhůtě neodstranily a advokáta si neobstaraly.
Nad rámec výše uvedeného je možné podotknout, že i kdyby byla ústavní stížnost stěžovatelek bezvadná a stěžovatelky byly zastoupeny advokátem, byla by stížnost nepřípustná podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, neboť stěžovatelky dosud nevyčerpaly všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práva poskytuje (§72 odst. 3 a §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Stěžovatelky napadaly přímo rozhodnutí okresního soudu, proti němuž bylo přípustné odvolání, a dle zjištění Ústavního soudu se řízení o odvolání v současné době i vede.
S ohledem na neodstranění vad ústavní stížnosti v určené lhůtě a ustálené hodnocení nedostatku zastoupení stěžovatele rozhodl Ústavní soud soudcem zpravodajem o odmítnutí ústavní stížnosti mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. října 2017
Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj