ECLI:CZ:US:2017:2.US.3055.17.1
sp. zn. II. ÚS 3055/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou ve věci návrhu Pavla Pojdla, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 10 Ads 222/2017-33 ze dne 6. 9. 2017, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem doručeným Ústavnímu soudu skrz Městský soud v Praze dne 29. 9. 2017 se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Návrh nesplňoval požadavky kladené zákonem o Ústavním soudu, zejména při něm stěžovatel nebyl zastoupen advokátem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Návrh nadto neobsahoval vylíčení skutkového a právního stavu ani ústavněprávní argumentaci (§34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že stěžovatel v minulosti podal již více než 100 ústavních stížností. Stěžovatel přitom byl v souvislosti s jeho předchozími podáními již vícekrát vyzýván k odstranění vad podání s patřičným poučením o náležitostech ústavní stížnosti (včetně nutnosti být v řízení zastoupen advokátem a o tom, že Ústavní soud advokáta k řízení o ústavní stížnosti neustanovuje), i o případných následcích neodstranění vytčených vad.
Jak již Ústavní soud opakovaně vyjádřil v jiných věcech navrhovatele (viz např. usnesení sp. zn. I. ÚS 1102/17 ze dne 3. 5. 2017), v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o dalších náležitostech návrhu dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího - pro konkrétní řízení - neefektivním a formalistickým.
Za dané situace tak Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků za přiměřeného použití ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Stěžovatel se dne 9. 10. 2017 obrátil na Ústavní soud s dotazem, zda jeho ústavní stížnost bude odmítnuta z důvodu absence právního zastoupení, či zda mu bude advokát určen Ústavním soudem. S ohledem na desítky návrhů, které stěžovatel směrem k Ústavnímu soudu adresoval, a na opakovaná poučení, kterých se mu k těmto návrhům dostalo (a které stěžovatel sám přiznává), nepovažoval Ústavní soud za smysluplné na toto podání před odmítnutím návrhu reagovat dalším opakováním informace, které si je stěžovatel zcela bezpochyby velmi dobře vědom. Ostatně napadené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bylo vydáno dne 6. 9. 2017, a stěžovatel tak má navzdory odmítnutí této ústavní stížnosti stále dostatečný prostor k podání nové, tentokráte již formálně bezvadné ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. října 2017
Milada Tomková v. r.
soudkyně zpravodajka